Vatikán. Je známo, že svatému Petrovi a jeho úřadujícímu nástupci bývá připisováno označení nebeský klíčník. Ve Vatikánu však existuje úřad, který se stará také o pozemské klíče. Je jich celkem 2797, z nichž 300 klíčů se používá při odemykání a zamykání prostor Vatikánských muzeí. Klíčník je denně vyzvedává v sídle Vatikánské stráže v 5:45, aby skvostné sály zpřístupnil návštěvníkům, kterých je ročně 6 milionů. Hlavním vatikánským klíčníkem je 45letý Gianni Crea, „Střežím a opatruji všechny klíče papežského muzea – říká o své práci pro internetový portál Il Post – Jde o tři stovky klíčů, které jsou používány denně. Dalších 2400 je jich střeženo v bunkru se zvláštní klimatizací, aby byly chráněny před korozí, a každý týden se ověřuje jejich funkčnost. Znám tyto klíče jako své boty.“
Nejstarší a nejcennější klíče jsou tři. Ten, který nese označení číslo 1, je od monumentální brány, která nyní funguje pouze jako východ z Vatikánských muzeí. Klíč č. 401, který váží půl kilogramu, je od vstupu do Pio-Klementinského muzea, tedy nejstarší části muzeí otevřených v roce 1771, a nese jméno po jeho zakladatelích, papeži Klementu XIV. a Piu VI. Nejcennější klíč však nemá pořadové číslo. Otevírá se jím brána do Sixtinské kaple, v níž od roku 1492 probíhá volba Petrova nástupce. Klíč je střežen ve zmíněném bunkru v zapečetěné obálce. Každé jeho použití musí být autorizováno a zaprotokolováno ve starobylém registru, kde se zaznamenává důvod a čas vyzvednutí a vrácení.
„Během konkláve – vysvětluje vatikánský klíčník deníku Quotidiano – je úkolem klíčníka, zapečetit všechny dveře a místnosti kolem Sixtinské kaple kvůli tichu a utajení.“ Všechno, co se uvnitř děje, se tak ocitá „pod zámkem“, tedy latinsky cum clave, z čehož je i české slovo konkláve.
Ve Vatikánských muzeích ovšem nechybějí ani elektronické klíče. Nepronesou se jako ty železné a ani lidská paměť se nemusí zatěžovat s tím, od kterých jsou dveří.“
(mig)