Vatikán. Papež František předsedal řádné veřejné konzistoři o kanonizaci bl. Nunzia Sulprizia. Z rozhodnutí Svatého otce bude tento abruzský dělník, zemřelý v 19 letech, svatořečen letos 14. října, společně s papežem Pavlem VI., který jej blahořečil během II. vatikánského koncilu (1. prosince 1963), s arcibiskupem Romerem a dalšími čtyřmi blahoslavenými.
Nunzio Sulprizio se narodil 13. dubna 1817 v horském městečku Pescosansonesco v pescarské provincii, v rodině ševce a přadleny. Oba rodiče ztratil již v dětském věku. Strýc, ke kterému se jako sirotek uchýlil, mu zabránil v dalším vzdělávání a poslal ho pracovat ke kováři. V krušných chvílích, kdy byl bezohledně nucen k přenášení těžkých nákladů za mrazů i vedra na dlouhých kilometrech horských cest, nacházel útěchu před svatostánkem. Jeho tělo však nedokázalo dlouho vzdorovat nelidským podmínkám a po špatně odléčeném zranění se Nunziovi objevila na noze sněť. S velkými bolestmi byl přesunut do neapolského špitálu pro nevyléčitelně nemocné. Zachovaly se některé jeho výroky, svědčící o tom, že veškeré své utrpení obětoval Pánu. „Ježíš pro nás mnoho vytrpěl a díky jeho zásluhám na nás čeká věčný život. Když tedy trochu trpíme, budeme se těšit v ráji,“ říkal chlapec. Anebo: „Chtěl bych zemřít proto, abych obrátil třeba jen jediného hříšníka.“ A na otázku, kdo se o něj stará, odpovídal: „Boží Prozřetelnost.“ A tak se skutečně stalo. Ujal se jej plukovník Felice Wochinger a díky jeho láskyplné péči se Nunziovo zdraví začalo zlepšovat. Nepřestal však povzbuzovat nemocné a vybízet je, aby své bolesti přijímali pro Boží lásku a s radostí. Sám si přál zasvětit se Bohu. Jeho zdravostní stav se však náhle prudce zhoršil. Ukázalo se, že trpí rakovinou kostí. Kněze, který jej krátce před smrtí 5. května 1836 přišel vyzpovídat, povzbuzoval k veselí a přislíbil mu svou pomoc z nebe. Hrob devatenácitletého mladíka se ihned stal cílem poutí.
Přestože k oficiálnímu potvrzení kultu ze strany církve došlo až 127 let po Nunziově smrti, pověst jeho svatosti zůstávala živá. V roce 1890 se začal stavět kostel k jeho poctě v jeho rodném městečku, nedaleko říčky, kam se chodil modlit a kde hledal úlevu ve své bolesti. Rustikální stavba byla v roce 1928 rošířena a v osmdesátých letech minulého století, tedy již po blahořečení, ustoupila nové moderní stavbě.
Jak jsme již řekli, bl. Nunzio Sulprizio bude svatořečen po boku papeže Pavla VI. a salvadorského arcibiskupa Oscara Romera. Dalšími blahoslavenými, kterým se spolu s nimi dostane úcty oltáře v celé církvi jsou dva italští diecézní kněží: P. Francesco Spinelli (1853-1913), zakladatel Institutu sester adorátorek Nejsvětější svátosti, a neapolský kněz Vincenzo Romano (1751-1831); a dále dvě zakladatelky ženských řeholních institutů: Němka Marie Katherina Kasperová (1820-1898), zakladatelka Institutu chudých služebnic Ježíše Krista (Ancillae Domini Jesu Christi : ADJC; lidově: také Dernbacher Schwestern), a Španělka Nazaria Ignazia od sv. Terezie od Ježíše (1889-1943, občanským jménem Nazaria Ignazia March Mesa), zakladatelka kongregace nazvané Misijní sestry papežského křížového tažení, která se v Latinské Americe zasazuje zejména za zlepšení sociálního a pracovního postavení žen.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
