Vatikán. Petrův nástupce se dnes setkal s kněžími, zasvěcenými osobami a rodinami, žijícími spiritualitu úcty k Nejdražší Krvi Kristově. Jsou sdruženi ve stejnojmenné Unii (Unio Sanguis Christi ), která byla založena roku 1808, dnes má přibližně 11 tisíc členů a skládá se z desítek mužských a ženských řeholní institutů, společností apoštolského života a laických sdružení.
Její jádro tvoří kněžská společnost Misionářů Nejdražší Krve (Congregatio Missionariorum Pretiosissimi Sanguinis – zkr. C.PP.S.), kterou před dvěma sty lety v Římě založil sv. Gaspare del Bufalo (1786-1837). Tato misionářská kongregace má 650 členů (500 je kněží) a působí ve 20 zemích všech kontinentů v nejrůznějších oblastech pastorace, školství, zdravotnictví a charity.
Celkem 155 domů mají Misionáři Nejdražší Krve v osmi zemích Evropy (Itálie, Rakousko, Německo, Lichtenštejnsko, Polsko, Portugalsko, Španělsko), v osmi zemích amerického kontinentu (Brazílie, Kanada, Chile, Kolumbie, Guatemala, Mexiko, Peru, USA), dvou zemích Afriky (Tanzánie, Guinea-Bissau) a dvou v Asii (Indie a Vietnam).
Taktéž v Itálii vznikla ženská větev této spirituality. Sestry ctitelky Nejdražší Krve (Sorores Adoratrices Pretiossimi Sanguinis) založila sv. Marie De Mattias (1805-1866) a dnes mají přibližně 2 tisíce členek, pracujících ve 20 zemích světa.
Ve vatikánské audienční hale Pavla VI. očekávalo Svatého otce 3 tisíce osob. Toto setkání se nikoli náhodou konalo posledního června, v den liturgické připomínky prvomučedníků římských, protože červenec je v tradici křesťanské zbožnosti měsícem úcty Kristovy Krve, jak zmínil papež v samotném úvodu svojí promluvy.
„Meditování o Kristově oběti nás přivádí ke konání skutků milosrdenství a k bezvýhradnému sebedarování Bohu a bratřím. Meditování o tajemství Kristovy Krve, prolité na kříži pro naše vykoupení, nás vede zejména k těm, kteří by ze své duchovní i fyzické bídy, mohli být uzdraveni, avšak jsou ponecháváni ve svém strádání na okraji konzumní a lhostejné společnosti. V této perspektivě vyniká vaše služba pro církev a společnost v celé svojí důležitosti.“
Papež pak předložil jako vodítko tři aspekty jejich činnosti a svědectví: odvahu pravdy, všímavost vůči všem a schopnost nadšení a komunikace.
„Je důležité být odvážnými lidmi a vytvářet odvážná společenství, která nemají strach zasazovat se o hodnoty evangelia a pravdu o světu a člověku. Jde o to mluvit jasně a neodvracet tvář, je-li napadána hodnota lidského života od jeho početí do přirozeného skonu, jde-li o lidskou důstojnost, sociální nešvary a různé formy chudoby.“
V souvislosti s druhým aspektem papež zdůraznil, že adresáty Ježíšovy dobroty a lásky jsou všichni, a proto je v jistém smyslu třeba usilovat o „popularitu“, což znamená být srozumitelnými pro všechny, zejména pro ty nejvzdálenější.
„Třetí aspekt svědectví, jež vám nabízím, je schopnost nadšení a komunikace. Týká se to především kázání, katechezí a duchovních promluv. Jde o to uchvacovat nabízenou a okoušenou vírou a podněcovat k novému životu v Kristu. Evangelium a Duch svatý vzbuzují slova a gesta, která zapalují srdce a pomáhají otevřít se Bohu a bližnímu.“
Služba Božímu Slovu – řekl dále papež – by měla čerpat ze způsobu, jakým oslovoval a vyjevoval lidem svoje tajemství Ježíš. Tento způsob je skryt v jeho pohledech a gestech, která umožňují vnímat vlídnost Boha. „Věřím, že žijeme v době, kdy je nezbytné prosazovat revoluci vlídnosti,“ řekl Svatý otec na setkání s řeholními instituty a laickými sdruženími žijícími spiritualitu úcty k Nejdražší Krvi Kristově.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
