Vatikán. Po dopolední návštěvě Vatikánu francouzský prezident Emmanuel Macron oficiálně převzal titul čestného kanovníka baziliky sv. Jana na Lateránu. Slavnostní ceremonie se účastnila početná komunita Francouzů žijících v Římě a ve Vatikánu.
Obřad zahájilo slavnostní otevření hlavní vstupní brány papežské katedrály, kterou za zvuku varhan vstoupil Emmanuel Macron v kruhu členů Lateránské kapituly. Papežský vikář pro římskou diecézi, mons. Angelo De Donatis, ve svém pozdravu připomněl, že udílení tohoto titulu připomíná starobylou tradici pojící Francii a církev. „Uchovala se tato dávná tradice, která zdůrazňuje úsilí lidí dobré vůle v Evropě založené na kulturních kořenech vyrůstajících z židovsko-křesťanské tradice,“ řekl mons. de Donatis.
Po modlitbě za Francii dovázené zpěvem se ujal slova prezident Macron, který vysvětlil, že přijal titul kanovníka, neboť „náleží k tradici přátelství a svornosti mezi Francií a Vatikánem“. Tyto přátelské vztahy mají sloužit míru, společnému dobru a – jak dodal prezident Macron – dodávat sílu k rozpoznávání výzev dnešní doby; těch, o nichž krátce předtím mluvil mons. de Donatis, když připomněl osamělost, jakou trpí mnoho lidí především ve městech, či nesnáze nejkřehčích skupin obyvatelva, zejména migrantů.
Za zpěvu Salve Regina pak Emmanuel Macron oficiálně přijal své místo v chórových lavicích Lateránské kapituly v kapli Colonna a podepsal dokument o jeho převzetí. Jako dar obdržel kopii lateránského kříže a následně se odbral k bronzové soše krále Jindřicha IV., prvního z držitelů čestného kanonikátu na Lateránu, v bočním portiku baziliky. Poté se prezident Macron v přiléhajícím Lateránském paláci setkal s francouzskými kněžími a řeholníky sídlícími v Římě a s laiky ve službách Svatého stolce. Při té příležitosti mimo jiné zdůraznil význam historických pout mezi Francií a Vatikánem. „Nemůžeme jít kupředu, pokud nevíme, odkud jdeme a jaká je naše historie,“ řekl Macron a dodal, že koncept laickosti neznamená boj proti náboženství.
Vztahy francouzských panovníků s církví a s Lateránskou kapitulou mají dlouhou historii. Už ve 14. století král Karel V. fundoval baldachýn nad papežským oltářem, který dosud nese jeho erb. V 15. století Ludvík XI. odváděl kapitule významné příjmy z jižní Francie. Tradice čestnoho kanonikátu se nicméně váže ke konverzi Jindřicha IV. ke katolictví a sahá do roku 1604. Na stvrzení svého rozhodnutí založil tento panovník následně opatství sv. Petra v Clairacu, v jihofrancouzské diecézi Agen, a Lateránská kapitula jej na oplátku poctila čestným kanovnickým titulem. Nechala rovněž odlít bronzovou sochu Jindřicha IV., o niž byla řeč a která je k vidění v severním portiku baziliky. V den narození Jindřicha IV., 13. prosince, se doposud v papežské katedrále slouží „Missa pro natione gallica“, tedy mše za francouzský národ. Tradici přebírání čestního kanovnického titulu obnovil v roce 1950 prezident René Coty, v jehož stopách pak kráčeli například Charles De Gaulle, Valeri Giscard d´Estaing, Jacques Chirac a naposled Nicolas Sarkozy v roce 2007.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
