Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Krása manželství byla tématem papežovy homilie v kapli Domu sv. Marty při ranní mši, které se účastnilo sedm manželských párů, jež slavily zlaté a stříbrné svatby. Dnešní evangelium (Mk 10,1-12) podává, jak se farizeové snažili přivést Ježíše do úzkých položením otázky, zda se muž smí rozvést se svojí ženou. Takovéto otázky - podotkl papež - jsou kazuistické, dotýkají se víry, ale zastavují se vždy u toho, zda se něco smí anebo nesmí.

„Netýkají se onoho velkého přitakání nebo velkého odmítnutí, o kterých víme a která jsou vlastní Bohu, nýbrž vyzvídají, co se smí nebo nesmí. Křesťanský život, tedy život podle Boží vůle, spočívá podle takovýchto lidí vždycky jen v tom, co se smí nebo nesmí.“

Od Ježíše se dotyční tazatelé nejprve dozvídají, že Mojžíš, který stanovil, že se muž smí se svojí ženou rozvést, tak učinil pro tvrdost jejich srdcí. „Ježíš jde pak ještě dál – komentoval papež – a ukazuje, že manželství je asi to nejkrásnější, co Bůh stvořil. »Na začátku při stvoření Bůh učinil lidi jako muže a ženu. Proto opustí muž otce i matku, připojí se ke své ženě, a ti dva budou jeden člověk« (Mk 10,6-7). Pánova slova jsou silná – poznamenal František. Ježíš mluví o jednom nerozlučném těle, ponechává stranou otázku separace a zaměřuje se na krásu jediného manželství. Nemáme se jako zmínění farizeové zdržovat tím, zda se manželství smí či nesmí rozloučit. To se děje... někdy to naneštěstí nefunguje a lepší je rozluka, aby se předešlo světové válce, ale je to neštěstí. Hleďme však na pozitiva.“

„Je pravda, že se vyskytnou těžkosti, problémy s dětmi či mezi samotnými manželi. Jsou diskuse, hádky.. ale důležité je, aby zůstalo jediné tělo a všechno se překoná. Není to svátost jen pro ty dva, ale také pro církev. Je to svátost přitahující  pozornost: »Podívejte, že láska je možná!« Láska umožňuje  zamilovaným žít po celý život, v radosti i bolesti, s problémy dětí i jich samotných... a jít stále dál, ve zdraví a nemoci, stále dál. A to je krása.“

„Muž a žena byli stvořeni k obrazu a podobě Boha, a manželství samotné je tak Jeho obrazem – řekl dále papež: Manželství je mlčenlivým každodenním kázáním, jež je určeno všem.“

„Je bolestné, že se to nedostává do zpravodajství. Tisk ani televize to nepokládají  za  zprávu. Ten a ten pár žije tolik let společně... to se nepovažuje za zprávu. Tou je naopak skandál, rozvod, rozchod. Někdy, jak jsem řekl, je rozchod nutný, aby se předešlo většímu zlu... Avšak obraz Boží zprávou není. Právě v tom však spočívá krása manželství, že totiž je k obrazu a podobě Boha. A toto je naše, křesťanská zpráva.“

Svatý otec pak komentoval první čtení z listu svatého Jakuba (Jak 5,9-12), které vyzdvihuje trpělivost, a řekl, že „tato ctnost je v manželství asi tou nejdůležitější, a to jak pro muže, tak pro ženu. Svoji homilii v Domě sv. Marty pak zakončil papež prosbou za to, „aby Pán daroval církvi a společnosti hlubší a krásnější povědomí o manželství, abychom všichni dovedli chápat a rozjímat, že manželství je obrazem a podobou Boha.“

Na dnešní mši v kapli Domu sv. Marty byl vystaven relikviář (foto) se slzami Matky Boží ze Syrakusy. Pocházejí z církevně uznaného mariánského zjevení v tomto sicilském městě z roku 1953, kdy se objevily na domácí mariánské sošce Angela a Antonie Iannusových. Žena byla v šestém měsíci rizikového těhotentství, které ohrožovalo její život. Když se na sádrové sošce Madony objevily slzy, ustaly veškeré příznaky zdravotního ohrožení a porod se uskutečnil  o Vánocích. V roce 1994 Jan Pavel II. posvětil v Syrakusách svatyni Plačící Madony a potvrdil nadpřirozený původ zmíněného jevu. „Matka pláče, když vidí, že jejím dětem hrozí nějaké zlo, ať duchovní či fyzické“ – řekl tehdy Svatý otec.
Papež František nechal na začátku mše svaté přečíst jednu řeholnici krátký text napsaný rektorem zmíněné syrakuské mariánské svatyně. Přibližoval události z 29., 30.,31. srpna a 1. září 1953, jakož i průběh vědeckého průzkumu slz, které se objevily na sádrové sošce. Jde o přibližně 30 kapek, jejichž analýza prokázala biologické charakteristiky lidských slz. Mezitím změnily skupenství a dnes mají podobu krystalů. Italský lékař bez náboženského vyznání je po 20 letech znovu zkoumal a potvrdil, že jde o autentické lidské slzy, přičemž se mu dostalo daru konverze, přijal svátosti a krátce na to zemřel. Papež František před touto neobvyklou relikvií řekl:

„Byla sem přivezena ze Syrakus relikvie slz Matky Boží. Jsou dnes tady a my prosíme Madonu, ať daruje nám i lidstvu, které to potřebuje, dar slz, abychom mohli plakat nad svými hříchy i nad tolikerými pohromami, jež působí utrpení Božímu lidu a dětem Božím.“