Itálie. Současný Petrův nástupce je první americký papež v dějinách církve, první jezuita a rovněž první nositel jména František. Jeho latinsko-americké kořeny, ze kterých pramení trvalá pozornost vůči chudým lidem, přibližuje kniha nazvaná „František, americký papež“ (Franceso, il papa americano. ed.Vita e Pensiero), kterou vydalo knižní nakladatelství milánské Katolické univerzity. Autorkami jsou italsko-argentinská novinářka listu L´Osservatore Romano, Silvina Perez, a její italská kolegyně Lucetta Scaraffia.
Svazek podprobně popisuje léta argentinské vojenské diktatury a Bergogliovo rozhodnutí „jednat ve stínu, aby zachránil co největší počet lidských životů“. Dále se věnuje hluboké politické, společenské a hospodářské krizi, která na počátku nového tisíciletí zbídačila velkou část národa, a papežovým návštěvám v nejubožejších buenosaireských čtvrtích, kam nejenom přinášel Ježíše, nýbrž se s ním rovněž setkával v nejchudších lidech.
„Často se upozorňuje na skutečnost, že nynější papež byl předtím biskupem rozhlehlé současné metropole, která se vyznačuje příkrými kontrasty. V Buenos Aires spolu žijí krajní bohatství a chudoba“, píše v předmluvě ke knize Gian Maria Vian, ředitel deníku Svatého stolce. Právě ve ztracených oblastech Buenos Aires se zocelovala Bergogliova pastorace, kladoucí důraz na milosrdenství, vysvětluje argentinská autorka eseje Silvina Perez, která vyústila v jednání V. generální konference latinskoamerického episkopátu v roce 2007. V jejím závěrečném dokumentu kard. Bergoglio upřesnil své pojetí církve, definované jako „polní nemocnice“. Dokument z Aparecidy je „jakýmsi ideovým manifestem budoucího papeže, který již naznačuje jeho hlavní témata: primát milosti, milosrdenství, apoštolskou smělost a vizi církve, která víru neusměrňuje předpisy, nýbrž ji ulehčuje a předkládá všem lidem“, říká autorka knihy.
„Pokud bychom měli zvolit jediné slovo, které by vystihovalo papeže Bergoglia“, čteme dále ve Vianově předmluvě, „bylo by to, dle mého soudu, «misionář». Sám to velice zřetelně vyslovil 9. března 2013, když kardinálům shromážděným v konkláve popisoval nového papeže, kterým se o čtyři dny později sám stal. Misionář jako člověk, který církvi pomůže vyjít na cestu a hlásat evangelium. Stejně jako sv. Jan Pavel II. přispěl ke stržení zdí mezi Východem a Západem, je současný papež velmi pravděpodobně mužem, který pomáhá zbořit bariéry mezi Severem a Jihem našeho světa“, uzavírá ředitel vatikánského listu v nové knize o papeži Františkovi.
(jag)