Polsko. Jedenáct ze třinácti biskupů či administrátorů diecézi, kteří zůstali na svých místech v době Holokaustu bylo zapojeno do záchrany židovského obyvatelstva – čteme v tiskovém prohlášení polské biskupské konference u příležitosti prvního polského Národního dne paměti na zachránce Židů.
Za připomínku těch, kdo nasadili vlastní život za ochranu polských Židů, byl zvolen 24. březen. Právě toho dne v roce 1944 vyvraždili nacisté rodinů Ulmových: Józefa, jeho ženu Wiktorii, která byla v posledním měsíci těhotenství, a jejich 6 dětí, jako trest za to, že ve svém domě ukrývali a živili dvě židovské rodiny za sousedství (celkem osm lidí). Příběh rodiny Ulmových a dalších hrdinů z doby německé okuce, kteří se nezalekli pomoci trestané smrtí, připomíná muzeum otevřené před dvěma lety v dějišti této tragédie, v Markowé nedaleko Řešova v jihovýchodním Polsku.
Jak uvádí tiskové prohlášení vydané k této příležitosti polským episkopátem, na dlouhém seznamu Poláků, kteří navzdory mnoha hrozbám stáli v opozici k okupantům a zasazovali se za záchranu židovských obyvatel, jsou římskokatoličtí biskupové a diecézní administrátoři. Téměř všichni tito nejvyšší církevní představitelé se aktivně zasazovali za ochranu židů. „Postoj zbývajících dvou biskupů je zatím předmětem zkoumání. Kromě toho jeden další biskup, který emigroval do Anglie, odsoudil nacistické zločiny na židovském obyvatelstvu prostřednictvím Radia Londýn,“ uvedl P. Pawel Rytel-Andrianik, mluvčí Polské biskupské konference.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
