Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán/Santiago de Chile. Již příští pondělí papež František zahájí apoštolskou cestu do Chile. Z vládní strany ji organizuje profesor Benito Baranda, který v rozhovoru s naším korespondentem popisuje, s jakou zemí se papež setká:

“Země se změnila od té doby, co ji před třiceti lety navštívil Jan Pavel II., tehdy to byla diktatura, dnes máme v Chile demokracii. V té době byla asi polovina obyvatelstva pod hranicí chudoby, nyní je to pouze deset procent. Změnil se hlavně život mladých lidí – více než milion mladých Chilanů v současnoti studuje na univerzitách a vysokých školách. To je silná kulturní změna, která zasáhla také církev. Myslím, že se nemůžeme jen ptát, jakou je dnes Chile zemí, ale spíše si položit otázku – jakou církev papež najde a jaká církev na papeže čeká.“

Katolíci tvoří téměř šedesát procent zhruba osmnáctimilionového chilského obyvatelstva. Nedávné průzkumy však dokazují, že se k papežově návštěvě staví spíše lhostejně. Podle druhého nejrozšířenějšího deníku La Tercera (8.1.18) považuje pouze necelá čtvrtina Chilanů (23%) papežovu návštěvu za důležitou, zatímco polovina dotázaných jí přikládá minimální či žádnou důležitost.

“Chilská církev požívala velké důvěry ve společnosti, která se blížila osmdesáti procentům. Dnes má chilská katolická církev nejméně důvěry na celém latinskoamerickém kontinentu – zhruba šestatřicet procent. Zatímco papežovo hodnocení na našem světadílu je poměrně vysoké, v Chile je průměrné – na stupnici od jednoho do deseti bodů se pohybuje kolem pětky, což je nejnižší v Latinské Americe. Pro Chile je to velká změna, takový stav tu nikdy nebyl. Odvozuje se z interních problémů katolické církve, které byly v Chile skutečně veliké, ale rovněž to souvisí s překotnými kulturními změnami, zejména vzhledem k ultraneoliberálnímu rozvojovému modelu, který vnesl silné změny do vztahu ke komunitě, což se dotklo také církve.“

Vysvětluje chilský organizátor apoštolské cesty ze strany vládních úřadů. Několik dní před papežovou návštěvou Chile zveřejnily webové stránky, dokumentující sexuální zneužívání v katolické církvi (http://www.bishop-accountability.org/) seznam osmdesáti chilských kněží, veřejně obžalovaných ze zneužití nezletilých. Sám papež František čelí kritikám, že dosadil do diecéze Osorno (asi 800 kilometrů jižně od hlavního města) biskupa, který hájil o. Fernanda Karadimu. Tento kdysi velice vlivný kněz ctěný chilskými elitami byl obviněn z opakovaného sexuálního zneužívání adolescentních chlapců v 80. a 90. letech – roku 2010 byl dekretem Kongregace pro nauku víry odsouzen k životu pokání a modlitby. Podle místních pozorovatelů by tak nadcházející cesta mohla místní církvi pomoci, aby nabyla ztracenou důvěru, avšak papež bude muset vyvinout veškerý pastorační um. S tímto názorem souhlasí německý biskup Reinhold Nann, působící v Peru.

“Jsem v těchto dnech v Chile na každoročním setkání schönstattských diecézních kněží, ke kterým patřím. Řekl bych, že tu vládne spíše zdrženlivá radost z papežovy návštěvy. Církev v Chile je nyní pokornější, ztratila hodně ze svého vlivu kvůli sexuálním skandálům. Ale možná jí tato pokora pomůže, aby v tomto postoji také přistoupila k papeži, tedy nikoli triumfálně, nýbrž s prosbou o to, aby se od něj něco naučila a vykročila spolu s ním do budoucnosti.“

Jeho slova potvrzuje arcibiskup Santiaga de Chile, kard. Riccardo Ezzati (foto):

“Očekáváme papeže s otevřeným srdcem a ochotou naslouchat jeho slovům. Chceme říci Svatému otci, který se do Chile vrací po letech, že jej tato země vítá s velkou láskou. Objektivně mohu říci, že naše církev je živá a otevřená potřebným lidem. Je přítomná v lidových kontextech – tady v Santiagu papež navštíví ženskou věznici, kde jsem o Vánocích jako každoročně slavil půlnoční bohoslužbu. Tamní ženy se na papežovu návštěvu nadšeně připravují a považují ji za velký dar. Chile je také zemí, kde silně narůstá migrace – přicházejí přistěhovalci z Peru a Bolívie a v posledních letech také z Kolumbie, Venezuely a Haiti. V Santiagu pořádáme ve čtyřiceti farnostech kurzy španělštiny pro migranty z Haiti, protože neznalost jazyka přispívá k podvodům, kterých se mohou stát obětí. Chilská církev dále požaduje od státu zákony, které by hájily migranty, protože dosud se migrace řídí zákony přijatými vojenským režimem. Snažíme se proto o účast ve státních organizacích, abychom podpořili nový zákon, který by zohlednil lidský faktor, bratrství, přijetí v rámci migrace a jehož podkladem by byla sociální spravedlnost.“

Uvedl pro naše mikrofony arcibiskup Santiaga de Chile.

(jag)