Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Úcta k životu od jeho prvních okamžiků až po přirozený skon – tento důraz vyplynul ze zářijového pátečního gesta milosrdenství. Svatý otec včera v podvečer navštívil dvě římská zdravotnická zařízení – nejprve zavítal na novorozenecké oddělení nemocnice San Giovanni, poté vstoupil do hospice „Villa Speranza“ (doslova Dům naděje), který provozuje Nadace Univerzitní kliniky A. Gemelli, spadající pod Katolickou univerzitu Nejsvětějšího Srdce.

Při první zastávce se papež setkal s dětmi trpícími různými novorozeneckými patologiemi, a tudíž hospitalizovanými na jednotce intenzivní péče. Kvůli vstupu do jejích prostor podstoupil normální proceduru a oblékl si sterilní oděv a obuv, aby se pak mohl zastavit u každého inkubátoru a promluvit s rodiči. Zpráva o papežově nečekaném příjezdu se rychle rozšířila, a proto si pro požehnání přišly také maminky se zdravými novorozenci. Všeobecné dojetí popisuje primář neonatogického oddělení, MUDr. Ambrogio Di Paolo:

„Návštěva vyvolala silné emoce – jak na straně personálu, tak u maminek s dětmi ve vážném stavu i u těch, které se radují z narození dítěte a teď navíc uviděly papeže. Pohnutí ale bylo patrné také na papeži. Měl pro každého slova útěchy, rozdával pamětní medailky se svým požehnáním, komunikoval očima s jedním postiženým chlapcem. To byl velice pohnutý okamžik. Papež chtěl vědět, jak oddělení funguje, jak dlouho už jsou děti hospitalizovány a jakou mají prognózu. Trochu jej zaskočilo množství přístrojů, na které jsou děti napojeny, aby mohly přežít. Zajímal se ale také o rodiče, mluvil se všemi maminkami, žehnal jim a požehnal celému oddělení. Musím říci, že nejvíce mne zasáhlo dojetí našeho personálu, který pracuje skutečně oddaně a velkoryse. Byli rozrušeni možná více než maminky, zahlédl jsem mnoho slz. Něco takového jsme nečekal…“

Svěřil se Vatikánskému rozhlasu primář novorozeneckého oddělení římské nemocnice San Giovanni. V rámci druhé páteční zastávky Svatý otec pozdravil třicet hospicových pacientů v terminálním stadiu, aby tak poukázal na důstojnost lidského života v každém jeho okamžiku – a to právě v den, kdy v Belgii zemřel při eutanazii první dětský pacient.

(jag)