Řím.
Na konferenci o české boromejce Matce Vojtěše Hasmandové v Papežské koleji Nepomucenum vystoupil rovněž
prof. Jan Mikrut, který vyučuje dějiny církve na Papežské Gregoriánské univerzitě. Minulý měsíc se jeho péčí na italském knižním trhu objevil první díl monumentálního edičního počinu, nazvaného „Katolická církev a komunismus“, s předmluvou kardinála Vlka (
La Chiesa Cattolica e il comunismo in Europa centro-orientale e in Unione Sovietica, Gabrielli Editore 2016, 48 eur). Polský kněz a badatel pro naše mikrofony popisuje recepci odborné studie.
“Představili jsme první z budoucí trojice projektů, který má být příručkou pro studenty a odborníky. Shrnuje tudíž chronologicky dějiny zemí sovětského bloku a podává bohatou bibliografii v různých jazycích, aby si čtenář mohl dohledat materiály ve svém jazyce. Vzhledem k tomu, že učím církevní dějiny, vím z vlastní zkušenosti, že obdobná studie dosud chybí. Na prezentaci knihy se dostavilo hodně lidí a zástupcům nakladatelství brzy došly výtisky, protože neočekávali, že o vědeckou a poměrně nákladnou knihu bude takový zájem.“
Na projektu spolupracuje téměř sto historiků z někdejších komunistických států. Jsou mezi nimi také zástupci z České republiky?
“Ano, z metodologických důvodů je projekt rozdělen do tří svazků, z nichž druhý vypráví o dějinách pronásledování katolické církve v zemích komunistického bloku prostřednictvím osobních příběhů velkých svědků víry – známých i neznámých. Stanovili jsme určitý počet osobností, který každou zemi zastoupí a který v tomto případě navrhli čeští spolupracovníci. České republiky se týká celkem devět textů z pera olomoucké profesorky Jitky Johnové, profesorů Jaroslava Šebka, Stanislava Balíka, Tomáše Halíka a dalších. Kromě České republiky budou další studie věnovány slovenské církvi, která měla odlišné dějiny. Počítáme s pěti příspěvky za římsko-katolickou církev a dalšími pěti za řecko-katolickou církev na Slovensku. Celkem se tedy bývalého Československa bude týkat asi 18 příspěvků. Dějiny totiž nepíší jen badatelé, ale také lidé, kteří vydali svědectví víry. Chtěli jsme vyprávět o jejich životě a různých formách svědectví v období, které bylo pro církev tak obtížné.“
Jak dodává prof. Mikrut, všichni zúčastnění spolupracovníci se kromě odborné kvality vyznačují osobním vztahem ke křesťanství, což brání ideologickým zkreslením. Kniha by nevznikla bez obnovy církve v postkomunistických zemích, k níž zásadně přispěl pontifikát Jana Pavla II., který je už dnes možné analyzovat z historického hlediska. Cesty polského papeže po všech zemích východního bloku byly výzvou k novému a ryzímu následování Krista, uzavírá profesor Gregoriánské univerzity.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
