Milán.
Filosof, spisovatel, odborník v oblasti médií a komunikace, autor esejů o sémiotice, filosofii jazyka a lingvistice, editor a univerzitní profesor zemřel v pátek 19. února ve věku 84 let. Laický smuteční obřad se konal ve tři hodiny odpoledne v milánském hradě Sforzů, na který se Eco díval z oken svého bytu. Na přání rodiny bylo rozloučení krátké a prosté, po něm následovala kremace. Posledním Ecovým románem je Nulté číslo (
Numero zero; česky nakl. Argo 2015).
V pátek posmrtně vyjde obsáhlý svazek esejů o aktuálních otázkách společenské a politické situace, které Eco shromažďoval během posledních patnácti let. Před smrtí se mu jej podařilo dokončit, odevzdat k tisku a zanést korektury. Otiskne jej nakladatelství Theseova loď (La nave di Teseo), které Eco založil loni v listopadu se skupinou italských spisovatelů a intelektuálů (generální ředitelkou je Elisabetta Sgarbiová; sestra možná známějšího kritika, literáta a politika Vittoria Sgarbiho) na protest proti berlusconiovskému nakladatelskému monopolu (Mondadori – Rizzoli). Téměř pětisestránková poslední Ecova kniha nese název „Pape Satán Aleppe“, převzatý z počátečního verše ze sedmého zpěvu dantovského Pekla, který by svou řadou výkladů zasloužil samostatné dílo. Podtitul „Kroniky tekuté společnosti“ naznačuje obsah díla, které podle slov nakladatelů věnuje rovněž několik stran papeži Františkovi.
Z italských církevních kruhů vzpomíná na zesnulého intelektuála mimo jiné jeho osobní přítel, kard. Gianfranco Ravasi, předseda Papežské rady pro kulturu. V rozhovoru pro deník Avvenire (21.2.2016) vypráví o Ecově vášni pro biblická studia. „Udivovalo jej“, říká Ravasi, „proč se děti ve školách učí vše o homérovských bozích a Božské komedii, ale nic o Mojžíšovi, Písni Písní a dalších biblických textech. Nejvíce jej oslovovala Kniha Kazatel“. Na otázku, jak se mohl v přátelském vztahu snoubit Ecův hluboce laický, až antiklerikální duch, s Ravasiho církevní hodností, italský kardinál odpovídá: „Naopak, náš vztah to jen posilovalo. Zajímalo jej, jak je možné skloubit víru s intelektuální zvídavostí, která u něj nicméně obnášela poctivé vzdělání, a nikoli dnes tolik módní povrchní povšechnost“, hodnotí kard. Ravasi. Dejme slovo dalšímu z italských intelektuálů. Vittorio Messori ve svém životě podstoupil ecovský vývoj v opačném pořadí – z původního levicového ateisty se stal předním katolickým publicistou. V knize „Anketa o křesťanství“ (Inchiesta sul cristianesimo, 1986), s podtitulem „Čtyřicet sedm hlasů o tajemství víry“, se Messori vyptává osobností italského i mezinárodního kulturního života na jejich vztah k víře. Jedním z dotázaných byl také Umberto Eco, jak Messori připomíná v článku, který včera publikoval deník Corriere della Sera a jehož překlad je ZDE.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
