Vatikán.
Církev nezapomíná na křesťany, pronásledované v Iráku, a žádá mezinárodní společenství, aby se probralo z netečnosti, s jakou pohlíží na zločiny odehrávající se v této zemi, píše papež František v listě, adresovaném patriarchálnímu vikáři Jordánska, mons. Marounovi Lahamovi. Osobní list Svatého otce předá sekretář Italské biskupské konference, mons. Nunzio Galantino, který v příštích dnech odcestuje do Jordánska. Právě před rokem na jordánském území nalezli útočiště iráčtí křesťané, vyhnaní ze svých domovů tzv. Islámským státem. Papež svým dopisem touží dodat naději všem, kteří pod násilným tlakem opustili své domy a pozemky. František v něm opětovně hovoří o „krutém, nelidském a nevysvětlitelném pronásledování křesťanů v mnoha částech světa, které je důsledkem fanatismu a nesnášenlivosti a často se odehrává před mlčenlivým zrakem okolí“. Tito křesťané, „ponižovaní a diskriminovaní kvůli své věrnosti evangeliu, jsou mučedníky dneška“, zdůrazňuje papež a vyzývá k solidaritě s těmito oběťmi. „Církev nezapomíná a neopouští své děti, vyhoštěné kvůli jejich víře. Víme, že k nebi denně stoupá modlitba za tyto bratry, ke které se pojí uznání za svědectví, jež nám poskytují“.
Papež vyjadřuje hlubokou vděčnost „společenstvím, která se ujala těchto bratrů a neodvrátila od nich zrak, čímž dosvědčila Kristovo vzkříšení ve sdílené bolesti a solidární pomoci“. Svatý otec oceňuje tuto bratrskou službu, která vnáší světlo do temných okamžiků bytí a která se sklání nad utrpením, jež by mohlo udusit naději. V závěru svého listu se obrací k mezinárodnímu společenství s výzvou, aby jen nečinně nehledělo na nepřijatelný zločin pronásledování křesťanů, který se znepokojivě odchyluje od dodržování základních lidských práv a zabraňuje obohacujícímu soužití národů, kultur a vyznání. Kéž by veřejné mínění projevovalo stále větší pozornost a vědomou účast vůči pronásledování křesťanů a náboženských menšin, přeje si papež František.
(jag)