Rádio Vaticana

Vatikán. Duch svatý působí v církvi hnutí, které se zpočátku může jevit zmatečně, avšak je-li přijato v modlitbě a dialogu, vede křesťany k jednotě – poznamenal papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty.

Neznámý Bůh hýbe vodami církve a pokaždé, když se k tomu křesťané, počínaje apoštoly, postavili zpříma a v dialogu, aniž by vytvářeli interní kliky a úklady, vždycky vnuknutím Ducha svatého pochopili, jak správně jednat. František takto komentoval liturgické čtení ze Skutků apoštolů (Sk 15,22-31), které líčí znepokojení a střety, které prožívala prvotní křesťanská obec. Dnešní úryvek podává, jak první jeruzalémský církevní sněm po počátečních třenicích stanovil několik jednoduchých pravidel, která měli zachovávat noví konvertité k evangeliu. Problém spočíval v tom, řekl papež, že vzplanula interní konfrontace se skupinou „křesťanů, trochu ze strachu uzavřených, a lpících na Zákonu, kteří chtěli uložit novým křesťanům zachovávání předpisů judaismu. Pavel z Tarsu, apoštol pohanů, se však proti tomu rozhodně postavil“:

„Jak tento problém vyřešili? Shromáždili se a každý přednesl svůj soud, svoje mínění. Diskutovali jako bratři a ne jako nepřátelé. Nevytvářeli nátlakové kliky, aby zvítězili; neutíkali se k občanské moci, aby zvítězili; nezabíjeli, aby zvítězili. Jdou cestou modlitby a dialogu. Ti kteří měli protichůdné názory vedli dialog a dohodli se. To je dílo Ducha svatého.“

„Konečné rozhodnutí, zdůraznil dále František, bylo přijato jednomyslně a na jeho základě byl na jeruzalémském sněmu napsán list »bratřím obráceným z pohanství«, kterým bylo oznámeno, co vyplynulo z tohoto sdílení, jež bylo něčím zcela jiným než úskoky a potyčky vyvolané těmi, kdo rozsévají koukol.“

„Církev, kde se problémy tohoto druhu nikdy nevyskytují, by působila dojmem, že v ní je Duch svatý poněkud nepřítomen. A v církvi, kde se stále diskutuje, tvoří se kliky a bratři se vzájemně podrážejí, tam Duch svatý není! Duch svatý je Tím, kdo vytváří novost, dává situaci do pohybu, aby se postoupilo dál, plodí moudrost přislíbenou Ježíšem »On vás naučí«. Duch uvádí do pohybu a On také nakonec vytváří harmonickou jednotu mezi všemi.“

Závěrečná poznámka papeže Františka se týkala věty, kterou se zmíněný dopis jeruzalémského sněmu končil a která vyjevuje „duši křesťanské svornosti: nikoli pouhý úkon dobré vůle, ale plod Ducha svatého“:

„Tomu nás učí toto dnešní čtení, které podává nauku prvního ekumenického sněmu: »rozhodl totiž Duch svatý i my« (Sk 15,28). Z této formulace je patrné, že Duch přiměl všechny ke shodě. Nyní pokračujme eucharistickou bohoslužbou a prosme Pána Ježíše, který bude mezi námi, aby nám vždy každému posílal Ducha svatého a aby jej posílal církvi a naučil jí věrnosti hnutím Ducha svatého.“

Končil papež František dnešní homilii v Domu sv. Marty.

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(mig)