Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Svatý otec dnes přijal členy Papežské rady Iustitia et Pax, která zasedala u příležitosti 50. výročí vydání encykliky Pacem in terris. Název této encykliky papeže Jana XXIII. byl v roce 1970 komunistickým režimem v tehdejším tzv. normalizovaném Československu zneužit k pojmenování kolaborantského kněžského sdružení, které existovalo až do roku 1989, což dodnes některým pamětníkům u nás působí určité nesnáze, pokud jde o recepci samotného papežského dokumentu. Encyklika byla ovšem vydána v úplně jiném kontextu, který ve své dnešní promluvě připomněl papež František.
„Koncem roku 1962 se totiž lidstvo ocitlo na pokraji světového atomového konfliktu a Jan XXIII. vyslovil dramatickou mírovou výzvu ke všem, kdo měli v rukách moc,“ zdůraznil Svatý otec hned v úvodu:

„Byla to výzva k lidem, ale zároveň také prosba obrácená k Nebi. Dialog, který tehdy namáhavě začínal mezi oběma protikladnými bloky, vedl za pontifikátu jiného blahoslaveného, Jana Pavla II. k překonání této fáze a otevření prostoru svobody a dialogu. Sémě míru rozeseté bl. Janem XXIII. přineslo plody. A přece, ačkoli bariéry a zdi padly, svět nadále potřebuje mír a výzva k Míru na zemi (Pacem in terris) zůstává silně aktuální.“

Papež dále připomněl, co je - podle této encykliky - základem pro budování míru:

„Spočívá v božském původu člověka, společnosti a samotné autority, která zavazuje jednotlivce, rodiny, různé sociální skupiny a státy, aby žili vztahy spravedlnosti a solidarity. Je tedy úkolem všech lidí budovat pokoj podle příkladu Ježíše Krista dvěma cestami: prosazováním a praktikováním spravedlnosti v pravdě a lásce; přispíváním k integrálnímu lidskému rozvoji podle logiky solidarity.“

Při pohledu na naši realitu se ptám, zda jsme pochopili tuto lekci Pacem in terris, pokračoval papež František. Ptám se, zda slova spravedlnost a solidarita jsou jenom součástí naší slovní zásoby anebo zda se všichni snažíme o to, aby se stala skutečností. Co je však důsledkem odvolání se na božský původ člověka, společnosti a samotné autority?, ptal se dále papež.

„Pacem in terris se soustředí na zásadní důsledek: na hodnotu a důstojnost každé lidské bytosti, kterou je třeba vždycky prosazovat, respektovat a chránit. Chráněna nemají být pouze hlavní občanská a politická práva – říká Jan XXIII. – ale je třeba také každému umožnit přístup k prostředkům živobytí: pokrmu, vodě, bydlení, zdravotní péči, škole, vzdělání a možnosti založit a uživit rodinu. Toto jsou cíle, které mají neodkladnou prioritu v národním i mezinárodním úsilí a určují míru jeho dobra. Na nich závisí trvalý mír pro všechny. Důležitý je také prostor pro spektrum sdružení a organizací, které podle logiky subsidiarity v duchu solidarity usilují o jejich dosažení. Encyklika jistě formulovala cíle a prvky, které jsou součástí dnešního způsobu myšlení. Zbývá však otázka: jsou jimi doopravdy? Měly vliv na rozvoj našich společností?“

Nakonec papež František poukázal na to, že „církev nechtěla zmíněnou encyklikou tvrdit, že jejím posláním je poskytování konkrétních indikací k tématům, která ve své složitosti musejí být ponechána svobodné diskusi. Na politická, ekonomická a sociální témata neexistuje dogma, jež by indikovalo konkrétní řešení. Výzva Jana XXIII. ukazuje spíše na dialog, naslouchání, trpělivost, respektování druhého, upřímnost a také na ochotu přehodnotit vlastní názor jako na ctnosti, kterými by se měla řídit mezinárodní diskuse, “ řekl Petrův nástupce členům Papežské rady Iustitiae et Pax.
V závěru své promluvy pak obrátil pozornost k další tragédii, ke které došlo dnes u italského ostrova Lampedusa:

„Mluvíme-li o míru a nelidské ekonomické světové krizi, jež je příznakem važné absence úcty k člověku, nemohu nevzpomenout s velikou bolestí na četné oběti dalšího tragického ztroskotání, ke kterému došlo na moři u ostrova Lampedusa. Napadá mne slovo „ostuda“. Je to ostuda! Modleme se společně za ty, kdo přišli o život, muže, ženy i děti, za příbuzné a za všechny uprchlíky. Spojme svoje úsilí, aby se podobné tragédie nikdy neopakovaly. Jedině rozhodná spolupráce všech jim může zabránit.“

U ostrova Lampedusa byla dnes z moře vytažena přibližně stovka mrtvých těl, zatímco 250 lidí je pohřešováno. Jedná se o uprchlíky, kteří se pokoušeli přeplavit do Evropy.

(mig)