Vatikán.
Umělec díky své výjimečné estetické citlivosti a svému instinktu může zachytit a více než kdokoliv jiný niterně přijmout krásu víry, aby ji poté tlumočil svým vlastním jazykem. Benedikt XVI. takto hovoří o umělcích – strážcích krásy světa – ve svém poselství papežským akademiím. List Svatého otce přečetl včera večer kard. státní sekretář Tarcisio Bertone na 17. veřejném zasedání těchto kulturních a vědeckých institucí Svatého stolce.
Téma letošního zasedání papežských akademií zní: Pulchritudinis fidei testis. Umělec podobně jako církev dosvědčuje krásu víry. Benedikt XVI. ve svém poselství připomíná, že tento název dal svému motu proprio, kterým oznámil začlenění Papežské komise pro církevní kulturní památky do struktur Papežské rady pro kulturu (19.10.2012). Svatý otec poté upozorňuje na snahu církve opětovně oživit dialog s uměleckým světem, počínaje koncilním poselstvím pro umělce, přes Dopis umělcům bl. Jana Pavla II. až po přijetí umělců v Sixtinské kapli za současného pontifikátu. Právě před třemi lety (21.11.2009) jsem vyjádřil touhu, aby církevní společenství i svět kultury sdělovaly krásu, píše ve svém poselství Benedikt XVI. Je-li umělec strážcem krásy, pokračuje papež, stává se také privilegovaným svědkem krásy víry. Účastní se tak svým zvláštním a originálním přínosem na témž poslání, ke kterému je povolána církev. Zejména tehdy, je-li jeho umělecké dílo přímo spojeno s vírou, bohoslužbou či liturgií, již II. Vatikánský koncil označuje jako “vrchol a zdroj” činnosti církve (Sacrosanctum Concilium, 10). Příznačný v tomto ohledu je rovněž esej o sakrálním umění mladého kněze Giovanniho Battisty Montiniho. “Sakrální umění stojí před klíčovým problémem, jak vyjádřit nevyslovitelné”, cituje současný papež ze stati budoucího Pavla VI., “ je tudíž zapotřebí vydat se cestou mystiky a zakusit, jak smysly rozechvívá odraz neviditelného Světla.” V článku z počátku 30. let pozdější papež Montini také vykresluje tvůrce skutečného sakrálního umění, kterým je: zbožný, věřící, modlící se a toužící člověk, jenž bdí v tichu a dobrotě a čeká na své letnice (srov. Arte Sacra, I/1, 1931, str.16) . Benedikt XVI. tedy ve shodě se svým předchůdcem umělce vyzývá, aby jejich umělecká dráha byla poutí lidské existence ve své celistvosti.
V závěru včerejšího plenárního zasedání byla předána cena papežských akademií, jejímiž letošními laureáty se stali polská sochařka Anna Gulaková a španělský malíř David Ribes Lopez. Čestnou medaili pontifikátu převzal mladý italský sochař a hudebník Jacopo Cardillo.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
