Vatikán.
Ve věku 85 let zemřel dnes odpoledne kardinál Carlo Maria Martini, někdejší milánský metropolita. Poslední dny strávil v domě svého řádu, jezuitů, v Gallarate na severu Itálie. Do Tovaryšstva Ježíšova vstoupil ve věku 17 let. Byl známým exegetou. Mimo jiné stál jako rektor v čele Papežského biblického institutu a Papežské gregoriánské univerzity. Jan Pavel II. jej v roce 1980 jmenoval milánským arcibiskupem.
Smrt kardinála Martiniho zasáhla nejen obyvatele rozlehlé milánské arcidiecéze, v jejímž čele stál přes 22 let – říká o svém řádovém spolubratru P. Federico Lombardi. Připomíná, že zemřelý kardinál byl biskupem, který slovem, perem i novátorskými pastoračními postupy dokázal hlásat víru lidem naší doby. Díky tomu získal uznání ze strany blízkých i vzdálených a stal se vzorem pro mnoho biskupů na celém světě. Mluví o. Federico Lombardi:
Kardinál Martini byl vzděláním i charakterem jezuitou, učencem, znalcem Písma svatého. Slovo Boží pro něho bylo výchozím bodem a základem jeho postoje ke všem aspektům skutečnosti. Duchovní cvičení sv. Ignáce z Loyoly byly matricí jeho spirituality a duchovní pedagogie, základem trvalého a konkrétního vztahu mezi četbou Božího Slova a životem. Jan Pavel II. projevil odvážnou intuici, když člověka s tak bohatou kulturou a duchovním životem, vědce, rektora Biblica a Gregoriany postavil do čela jedné z největších diecézí na světě. V drobné nedávno publikované knížce nazvané „Biskup“ kardinál Martini píše: „Ať si žádný biskup nepředstavuje, že bude účinně vést svěřený lid množstvím nařízení a dekretů, zákazů a negativní soudů. Ať se soustředí spíše na duchovní formaci, probouzí lásku k Písmu svatému a představuje pozitivní důvody našeho následování evangelia. Tak získá daleko víc než přísným voláním po dodržování norem“. Tato slova jsou cenným dědictvím. Je dobré na ně pamatovat, když dnes hledáme cesty nové evangelizace.
říká vatikánský tiskový mluvčí a ředitel Vatikánského rozhlasu, o. Lombardi.
(job)