Nový portál Vatikánského rozhlasu

Řím. Během vyšetřování krádeže papežské korespondence se v médiích hovořilo o temném zákulisí a dokonce o zednářích v církvi. V souvislosti s tím poskytl rozhovor internetovému portálu Vatican Insider biskup San Marina, mons. Luigi Negri, který připomněl objektivní důvody neslučitelnosti církevní přináležitosti a členství v zednářských lóžích. „Podle katolické víry, říká biskup Negri, je člověk už na přirozené rovině vztažen k Božímu tajemství a lidský život zraje uskutečňováním tajemných, ale reálných rysů tohoto Božího tajemství. Zednářství však zakládá a vyjadřuje takové pojetí člověka a reality, podle kterého se člověk plně realizuje svými vlastními silami, intelektuálními a morálními. Zednářství je tedy gnose a veškeré náboženské dimenze redukuje na podstatně ekvivalentní výrazy lidské inteligence a lidského srdce, které zůstávají jediným absolutnem.“

Neslučitelnost mezi oběma existenciálními postoji je tedy radikální, pokračuje biskup Negri. Jde o rozdíl mezi katolickou antropologií pravdy a zednářskou antropologií moci. Zednářská vize historické a sociální skutečnosti člověka v sobě tedy nutně zahrnuje také boj proti církvi. Prohlášení Kongregace pro nauku víry z 26. listopadu 1983 stanovuje definitivní nemožnost jakéhokoli vzájemného ujednání mezi církví a zednářstvím na rovině teoretické či praktické. Všechny pokusy o otupení nebo dokonce odstranění církevního postoje vůči zednářství jsou výrazem zásadních věroučných a historických nedorozumění, kterým se ostatně dostalo autentického pohrdnutí od různých představitelů zednářství, říká italský biskup. V konfrontaci s církví a zednářstvím je velice živý jeden významně dramatický aspekt vztahu mezi církví a moderností. Zednářství je totiž zásadně a dalo by se říci honosně moderní a tudíž zásadně anticírkevní.

Jakýkoli dialog mezi křesťany a zednáři, pokud je ovšem jejich identita veřejně známá - pokračuje biskup Negri – a stejně tak dialog s exponenty každé jiné antropologické či náboženské vize může být pozitivním faktorem sociálního růstu, ale jedině za podmínky, že nebude dávána do závorky nezadatelná originalita křesťanské události, jež nesmazatelně poznamenává svědomí a srdce těch, kteří lnou ke Kristovu tajemství v tajemství církve. Nelze také popřít, a magisterium posledních papežů je také v této věci mimořádně přesné, že nebezpečí dnes spočívá ve snaze hledat vlastní identitu v dialogu a kompromisu se světskými mocnostmi.

V posledních době, řekl v závěru biskup Negri, a vlastně již počínaje dobou velkého papeže Benedikta XIV., nechyběly hlasy hovořící o příslušnosti vysokých církevních hodnostářů k zednářství. V posledních desetiletí bylo tyto hlasy slyšet znovu. Nejsem kompetentní posuzovat konzistentnost těchto hlasů, říká biskup Negri, ale mohu říci, že pokud někde takovýto případ nastal, vyplýval z nedostatečného vědomí vlastní křesťanské identity a také ze snahy dobrat se určitého mocenského - ekonomické či politického - vlivu v rámci společnosti.

(mig)