Madrid.
V minulém roce připadaly ve Španělsku na čtyři sňatky tři rozvody, uvedl pro agenturu Zenit Eduardo Hertfelder, předseda španělského Institutu rodinné politiky. V posledních osmi letech Zapaterovy vlády chyběla politická vůle k podpoře rodiny, dodal. Pokud se tato tendence nezmění, uzavíraných sňatků bude méně než rozluk, jak už tomu ostatně loni bylo na Kanárských ostrovech. Příčiny tohoto stavu jsou různorodé – v první řadě mají kulturní povahu. Vládne přesvědčení, že v krizovém okamžiku je jediným řešením rozchod; věrnost a nerozlučnost zní jako utopie; manželství je výlučně otázkou citu, smlouvou, kterou lze anulovat. V současném Španělsku je jednodušší odloučit se od manžela (za pouhé tři měsíce rozvodového řízení v tzv. rychlém procesu) než zrušit smlouvu s telefonním operátorem, jemuž je třeba zachovat věrnost půldruhého roku. Další příčiny vysoké rozvodovosti jsou právní (neexistuje prorodinná legislativa), logistické (zaměstnavatelé neumožňují sloučit rodinu s prací), ekonomické (příspěvek na dítě činí 24 euro měsíčně oproti evropskému průměru 125 euro a je navíc podmíněn výší platu (11 000 eur hrubého ročního příjmu– devadesáti procentům španělských rodin tak není vyplácen). Přesto, zdůrazňuje Hertfelder, se vyplatí za rodinu a za manželství bojovat, neboť nadále zůstává základním článkem společnosti – první dětská slova jsou stále ještě „máma“ a „táta“, nikoliv Aznar či Zapatero.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
