Baku.
Vyšší tresty za scházení se k modlitbám nebo za čtení náboženských textů čeká obyvatele Ázerbájdžánu. Tamní prezident Ilham Alijev podepsal 29. prosince loňského roku zákon schválený počátkem prosince v parlamentu bez předchozí veřejné debaty. Tento zákon zvyšuje tresty článků 299 a 300 Správních předpisů ve věci náboženské svobody.
Jak informuje agentura AsiaNews, tento zákon trestá jakoukoliv náboženskou aktivitu, která není autorizována státem, i kdyby šlo jen o vedení neregistrované náboženské skupiny, scházení se ke společným modlitbám nebo dovoz a šíření náboženských textů a dokumentů neschválených přísnou státní cenzurou. Trestáni jsou i cizinci, kteří do země přijeli mluvit o své víře.
Ke hlásání víry i katechezi pro děti je v této zemi potřeba státního souhlasu. Tresty sice nezahrnují vězení, ale pokuty nový zákon zvýšil 16-20 násobně a ?viníky? jsou tak schopné prakticky ožebračit.
Podle šéfa Centra pro lidská práva v Ázerbájdžánu, Eldara Zeynalova, může být například každý z pětičlenné rolnické rodiny, u které je nalezena ?ilegální? náboženská literatura, potrestán pokutou ve výši 2 tisíce manat, rodina tak celkem zaplatí 10 tisíc manat, což se rovná zhruba 13 tisícům eur. To může představovat celý rodinný majetek včetně domu, dodává Zeynalov.
Trestnou se stává normální náboženská aktivita jako setkávání se v soukromých bytech za účelem modlitby nebo potkají-li se dva lidé na ulici a dají se do řeči o náboženství, nemluvě o darování náboženské knihy. Normy o ukládání trestů jsou velmi vágní, a většina pravomocí je přímo v rukou policie a soudů. Podle šéfa Centra pro lidská práva v Ázerbájdžánu se zdá, že hlavní skupinou, kvůli které byl tento zákon vytvořen mají být islámističtí radikálové, jejichž působení se vláda v Baku obává. Přísné tresty však mohou postihnout vyznavače jakýchkoliv náboženství.
(MaS)
odeslat článek
vytisknout článek
