Dialog s muslimy, jehož cílem je harmonická společnost, kde se každý věřící nezávisle na vyznání může těšit z mírumilovného soužití, je jedním z úkolů, na který poukázala v neděli zakončená biskupská synoda o Blízkém východě. Jedním z jejích účastníků byl také jezuita vyučující na dějiny arabské kultury a islámologii na univerzitě ?Saint Joseph? v libanonském Beirutu, otec
Samir Khalil Samir:
?Synodním otcům se podařilo dotknout se celé škály problémů Blízkého Východu, které ovlivňují životy křesťanů a nutí je emigrovat ? tedy, ty kdo to udělat mohou. Byla tu snaha všímat si jak vztahu se státem, tak otázky míru v regionu, problému násilí a především otázky vnitřního společenství katolické církve, společenství mezi křesťany navzájem ? tedy ekumenismu, a vztahu s našimi bratry muslimy.?
Jak se synoda vyjádřila ke spolupráci a dialogu s muslimy?
?Pro muslima platí zcela spontánně - vzhledem k tomu, že jich je tu naprostá většina, více než 90 procent obyvatel regionu ? že za všech okolností hlásá Korán. Křesťan se smí pouze modlit ve svém kostele, ale venku o své víře svědčit nesmí. A my nyní říkáme: to je nepřijatelné, chceme společnost tvořenou občany, ne drúzi, křesťany, muslimy šíity či sunnity. Všichni souhlasíme s tím, že víra je součástí života společnosti, to nepopíráme. Nechceme laickou, ateistickou společnost, ale chceme říci, že náboženství je osobní záležitost, která společnost ovlivňuje a proto máme právo a povinnost, stejně jako muslimové, hlásat naši víru. Tohle bylo řečeno zřetelně.?
Závěrečné poselství synody obsahuje apel na mezinárodní společenství, aby aplikovalo rozhodnutí OSN, týkající se míru na Blízkém Východě...
?Mír je zásadní podmínka. Jak ale nastolit mír, když neexistuje právo a spravedlnost? Právo na politické úrovni není osobní věcí a není ani pouhou dohodou mezi dvěma aktéry; musí existovat dohoda s mezinárodním společenstvím, které je zastupováno Organizací spojených národů. My, spolu se Svatým otcem a s lidmi dobré vůle, říkáme: bez respektování práv tu nemůže zavládnout mír. Jsme si ale všichni vědomi, že ani OSN není ušetřena nátlaků.?
Co je třeba udělat, aby tato synoda vydala plody, které se zapíšou do dějin?
?Myslím, že opravdová práce začne nyní: reflektovat, jednat a ne naopak. Teď tedy začne ta obtížnější část, v níž se ? muslimové, křesťané, židé i ateisté - musíme učit vést dialog, učit se konat spravedlnost, učit se jednat s imigranty a naučit se přijímat pluralismus.
Jak řekl papež ve své závěrečné promluvě, teď jde o to naučit se polyfonii. O to se snažíme. Jsme hodně různorodí. Já jsem optimista, protože jsem věřící.?
říká otec Samir Khalil Samir.
Přeložila Markéta Šindelářová
odeslat článek
vytisknout článek
