Paříž.
Předseda francouzské biskupské konference se vyjádřil ke společenské diskusi, která v zemi vypukla v souvislosti s deportacemi ilegálních přistěhovalců Romské národnosti zpět do jejich vlasti. ?Mám za to ? řekl kard. Vingt-Trois pro francouzský rozhlas Evropa 1 ? že vzniklo nezdravé klima verbálních eskalací mezi různými přístupy k této věci. Jedna strana se soustředí spíše na otázku bezpečnosti, a druhá zaujímá spíše morální postoj. Domnívám se, dodal kardinál, že v civilizované a mírumilovné společnosti by se tato opozice měla vyjadřovat v klidu a neargumentovat ručně.? Předseda francouzského episkopátu vysvětlil, že nenastal žádný střet mezi francouzským katolickým světem a vládou. Církev jednoduše poukázala ?na zásadní ukazatele křesťanské morálky, která je morálkou hluboce lidskou? a která vybízí Evropu k ?větší solidaritě? s národy, které ?k nám přicházejí, protože něco potřebují?. Tím se nechce říci ? vysvětlil dále kardinál ? že ?existuje nějaké poslání přijímat ve Francii všechny Romy?, ale že ?opatření, která jsou přijímána k regulaci určité situace, musí respektovat lidskou osobu a individuální odpovědnost?. Jde tedy o povzbuzení ? pokračoval dále kardinál Vingt-Trois ? ?které je adresováno všem a které je rozlišujícím znakem naděje, že člověk je schopen překonat svoje sobectví?. Na otázku, zda je problém v zákonu nebo v jeho uplatňování, pak kardinál Vingt-Trois odpověděl, že ?církev se dovolává zákonnosti, provázené reflexí o smyslu lidského života?. Pařížský arcibiskup také upřesnil význam slov, která pronesl Benedikt XVI. v nedělením francouzském pozdravu k poutníkům v Castel Gandolfo, kde Svatý otec poukázal na ?legitimní různosti a Ježíšovu vůli sjednotit všechny národy?, přičemž zdůraznil potřebu ?vychovávat děti ke všeobecném bratrství?. Papežova slova, řekl předseda francouzského episkopátu, nebyla v žádném případě namířena proti prezidentovi Sarkozymu.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
