?Vlády států by měly přijímat odvážná opatření proti krizi a spekulacím ku prospěchu společného dobra, aby tak politika získala primát před finančnictvím? ? řekl dnes Benedikt XVI. účastníkům sympozia pořádaného nadací
Centesimus Annus ? Pro Pontifice. Také privatizace náboženství ? řekl dále papež ? brzdí pokrok lidstva.
?Dnes více než kdy dříve, pokračoval Benedikt XVI. , může lidská rodina růst jako svobodná společnost svobodných národů, když bude globalizace řízena solidaritou a společným dobrem, jakož i odpovídající sociální spravedlností, jejichž cenným zdrojem je poselství Krista a církve:
?Krize a obtíže, jimiž trpí mezinárodní vztahy, státy, společnost a ekonomika, jsou totiž v široké míře způsobeny nedostatkem důvěry, příslušné solidární a kreativní inspirace a dynamiky zaměřené ke společnému dobru, jež vedou k autentickým vztahům přátelství, solidarity a vzájemnosti i uvnitř ekonomické činnosti. Společné dobro je účelem, který dává smysl pokroku a rozvoji, které by se jinak omezovaly na pouhou produkci materiálních dober. Ta jsou sice nezbytná, ale bez orientace ke společnému dobru vedou k převaze konsumismu a plýtvání, k chudobě a nerovnováhám, tedy k negativním faktorům pokroku a rozvoje.?
Papež dále s odkazem na encykliku Caritas in veritate (č.9) zdůraznil, že ?jedno z největších nebezpečí v současném světě spočívá v tom, že ?faktickému vzájemnému propojení mezi lidmi a národy neodpovídá žádná etická interakce svědomí a rozumu, z níž by měl vzejít skutečně lidský rozvoj?:
?Jako příliš slabou se jeví taková interakce některých vlád, které tváří v tvář opakovaným epizodám nezodpovědných spekulací vůči slabším zemím nereagují adekvátními rozhodnutími na rovině řízení finančního sektoru. Politika musí mít primát před finančnictvím a etika musí dávat směr každé aktivitě.?
Cílem je ? pokračoval papež ? usilovat o společné dobro podle správné hierarchie: morální a duchovní dobra jsou totiž nadřazena materiálním, vědomostním a institucionálním dobrům. Zároveň ?je třeba podporovat upevňování ústavních, právních a administrativních systémů v zemích, které z nich dosud nemají plný užitek. Kromě ekonomické pomoci je také zapotřebí, aby se posílily záruky vlastní právnímu státu, systém spravedlivého a účinného veřejného řádu při plném respektování lidských práv, jakož i opravdu demokratické instituce, založené na spoluúčasti.? Je třeba usilovat o ?integrální lidský rozvoj?, ke kterému v soudobé pluralistické společnosti mají přispívat všichni:
?V tom je rozhodující přínos náboženství, zejména učí-li bratrství a pokoji, protože v našich společnostech poznamenaných sekularismem, vychovávají k tomu, aby se dával prostor Bohu a k otevřenosti pro transcendentno. Vytlačovat náboženství z veřejné sféry stejně jako na druhé straně náboženský fundamentalismus, obojí zabraňuje lidem v setkávání a jejich vzájemné spolupráci na pokroku lidstva; život společnosti je tak ochuzován o motivace a politika nabývá podoby agrese či útisku.?
Řekl mimo jiné Benedikt XVI. na setkání se členy nadace Centesimus Annus ? Pro Pontifice, nadace, která usiluje o šíření sociálního učení církve v ekonomickém a podnikatelském prostředí.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
