Biskupové Rumunska včera zahájili svou návštěvu
ad limina. Vatikánskému rozhlasu přiblížil situaci katolické církve v zemi předseda biskupské konference a arcibiskup Bukureště
mons. Ioan Robu:
?Rumunská biskupská konference ve své struktuře odráží pestrou tvář katolické církve v Rumunsku. Jsou tu tři rity ? latinský, byzantský a arménský ? a tři hlavní liturgické jazyky: rumunština, maďarština a němčina. Je to vlastně obraz samotné univerzální církve.?
Jak vypadá činnost katolické církve v Rumunsku?
?Její činnost je stále víc podobná životu církví, které neprošly obdobím pronásledování jako my. Zatímco před rokem 1989 se pastorace mohla odvíjet jen v kostelech, tedy mezi kostelními zdmi, dnes se pastorační pole rozšířilo, například na sdělovací prostředky, školy, univerzity, nemocnice, armádu, vězení, na práci s mládeží, se starými lidmi a na další sociální aktivity.?
Jaké jsou vztahy s pravoslavnou církví?
?Nevím, jestli se dá mluvit o vztazích, o pravidelných kontaktech. Jde spíš o soužití, v němž se cítíme trochu blíž díky opravdové vzájemné úctě. Ale ani po návštěvě Jana Pavla II. nechybí napětí. Objevuje se například ve vztazích mezi Rumunskou pravoslavnou církví a církví řecko-katolickou kvůli majetku: kostelům, farám, klášterům a tak dál..., které byly neoprávněně zkonfiskovány komunistickým režimem a byly převedeny do vlastnictví pravoslavné církve.?
Jak se rumunská společnost mění?
?Vliv západního světa je z tohoto úhlu pohledu stále silnější a to prostřednictvím sdělovacích prostředků, emigrace a imigrace, turismu a tak dále. Největší problém, první, který mi vytane na mysli, je emigrace mnoha katolických rodin, a pak velmi rychlé stárnutí mnoha společenství. Pryč odešli za prací především mladí lidé. Takže v době, kdy se hledala větší stabilita a růst našich farních společenství, objevil se tenhle odliv obyvatelstva do zahraničí kvůli materiální chudobě. Bohužel, státní autority se k tomuto znepokojujícímu problému nestavějí příliš citlivě.?
Nakolik ovlivnila komunistická diktatura ducha Rumunů?
?Myslím spíš na to, co v duších našich věřících vyrostlo v těchto dvaceti letech svobody, a není to snadné změřit. My pastýři a kněží jsme zvyklí na tyto problémy. Víme, že se v pastorační činnosti nemůžeme plodů dotknout, nemůžeme měřit plody, které uzrály naší prací, a proto raději nemluvím o plodech, ale o tom, co milost Boží dala vyrůst v těch, kdo nám byli svěřeni. V každém případě můžeme Svatého otce ubezpečit, že naše místní církev zachovala svou katolickou identitu a zachová ji i nadále.?
Říká arcibiskup Bukureště mons. Ioan Robu, předseda rumunských biskupů, kteří jsou od včerejška v Římě na návštěvě ad limina, která potrvá do soboty.
(MaS)
odeslat článek
vytisknout článek
