Vatikán.
Benedikt XVI. se dnes setkal se čtyřčlennou Iránskou biskupskou konferencí, vedenou jejím předsedou, arcibiskupem Teheránu,
mons. Ramzi Garmou, který pro Vatikánský rozhlas hovořil o katolickém společenství v Iránu:
?Bylo by možná vhodné říci pár slov o dějinách církve v Iránu, která je plodem evangelizace apoštola Tomáše a jeho učedníků. Její počátky tedy spadají do I. století. V prvních stoletích dosáhla tato církev obrovského rozšíření a její misionáři hlásali evangelium i ve velmi vzdálených národech jako Čína, Korea, Japonsko. Později zakusila i pronásledování, zejména v období Sásánovců, konkrétně za vlády perského šacha Šápúra II. ve 4.století, který pronásledoval křesťany po čtyřicet let. Tato mučednická krev přinesla církvi v Iránu a na Východě mnoho sil a odvahy pokračovat ve své misijní činnosti v tomto regionu. Dnes je zde malá komunita. Ze 70 milionů obyvatel čítají křesťané kolem 100 tisíc. 80 tisíc z nich patří k arménské pravoslavné církvi. Katolíci pak náleží ke třem ritům: chaldejskému, arménskému a latinskému. To že jsou menšinou, však neznamená, že mají malý vliv. Mohou být solí, která dává jídlu chuť. Snažíme se proto i přes svá omezení a s pomocí Boží svědčit o své víře v této zemi. Děkujeme Bohu, že v naší komunitě náboženské cítění stále žije. Máme aktivní mládež a máme i nějaká ta kněžská a řeholní povolání. To vše je znamením toho, že Bůh v naší církvi působí, navzdory omezením, která jsou nám uložena. Posledních třicet let charakterizuje život v našem křesťanském společenství zejména vysoký počet odchodů do emigrace. Většina křesťanů tuto zemi opustila a nadále opouští. Pouze Bůh ví, jaká bude budoucnost církve v naší zemi, ale věříme, že kdo zůstane, zachová věrnost svému křesťanskému povolání. Naše budoucnost je proto světlá.?
Církev prožila obtížné chvíle. Jaká je situace dnes? Jaké jsou dnes hlavní pastorační výzvy?
?Církev prožívá těžké chvíle ve všech zemích, i v Evropě stojí před značnými výzvami sekularizace a náboženského indiferentismu, ztráty morálních a duchovních hodnot. Proto máme i my svoje těžkosti. To je normální pro lidi, kteří chtějí žít svou víru a dosvědčovat ji. Podle Ústavy Islámské Iránské republiky jsou křesťané oficiálně uznáni za náboženskou minoritu. Máme proto svobodu náboženského kultu, smíme dávat křesťanskou formaci svým věřícím uvnitř našich kostelů. Naše kostely jsou otevřené. Výzva, před níž podle mého soudu stojíme, je to, že dnes musíme pomáhat věřícím při přechodu od víry, pojaté sociologicky či etnicky jako určitá rodová tradice, k víře, která je skutečnou duchovní zkušeností, svědectvím života a tedy především jako dar Ducha svatého. Tento přechod je nezbytný a snažíme se jej uskutečňovat za pomocí setkání, scházení se a kázání. Další výzvou je snaha o jednotu křesťanů. Jsme malá komunita, rozdělená na několik dalších, což je dosud pro nás pohoršením. Je proto třeba usilovat o živé společenství, aby naše svědectví bylo věrohodnější. Musíme nabýt přesvědčení, že ačkoli jsme malá komunita, může Bůh skrze nás konat velká díla. Důležitost společenství netkví v jeho viditelnosti, ale v jakosti jeho víry a svědectví věřících. Je tedy třeba věřit, že bez ohledu na počty, Bůh může dělat zázraky, pokud budeme naslouchat jeho hlasu a konat jeho vůli.?
Jaké jsou vztahy s ostatními církvemi v zemi?
?Mám bratrské vztahy s biskupy a kněžími, ale ekumenický dialog, bohužel, není dostatečně živý. Spokojujeme se s modlitebním setkáním za jednotu křesťanů jednou za rok. Podle mého to nestačí. Je třeba zintensivnit a prohloubit ekumenický dialog, abychom odpověděli na Ježíšovu touhu, aby všichni, kdo věří v něho, byli jedno, a svět tak uvěřil.?
Co očekáváte vy od návštěvy ad limina a od setkání se Svatým otcem?
?Tato tradiční návštěva manifestuje především společenství všech biskupů světa s římským biskupem, který je univerzálním pastýřem katolické církve. Proto také my jako katoličtí biskupové Iránu přicházíme projevit toto společenství se Svatým otcem. Očekáváme, že nás utvrdí ve víře, v hlubokém přesvědčení, že máme v Iránu své poslání. Očekáváme také, že Svatý stolec budeme moci informovat o situaci křesťanů v Iránu. Doufáme, že tato návštěva nám pomůže k tomu, abychom byli lépe chápáni na různých vatikánských úřadech a rozvinuli tak užitečnější a plodnější spolupráci pro celou církev.?
Říká předseda Iránské biskupské konference, teheránský arcibiskup Ramzi Garma.
(mig)