Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   19. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 

Historie Vatikánského rozhlasu

V roce 1929, krátce po podepsání Lateránských dohod, svěřil papež Pius XI. Guglielmu Marconimu, vynálezci bezdrátového vysílání, vybudování rozhlasové stanice v nově vzniklém vatikánském státě. Nové rádio svěřil papež jezuitům a ředitelem jmenoval člena tohoto řádu, fyzika a matematika Giuseppa Gianfranceschiho. První vysílání zahájil Pius XI. 12. února 1931 latinskou promluvou. Zpočátku byl vysílán například přehled činnosti Papežské akademie věd nazvaný "Scientiarum Nuncius Radiophonicus". V roce 1936 bylo nové rádio uznáno Mezinárodní radiofonní unií (UIR).

Guglielmo Marconi, vynálezce bezdrátového vysílání
Guglielmo Marconi, vynálezce bezdrátového vysílání

Když 9. února 1939 zemřel papež Pius XI., Vatikánský rozhlas poprvé sledoval průběh následné konkláve a obřad korunování nového papeže Pia XII. komentoval v devíti jazycích. V paláci Lva XIII., který do roku 1936 sloužil jako Vatikánská astronomická observatoř, byly vytvořeny nové kanceláře a rozhlasová studia.

Pius XI. (vpravo) a Guglielmo Marconi (uprostred)
Pius XI. (vpravo) a Guglielmo Marconi (uprostred)

Po vypuknutí 2. světové války se navzdory cenzurám a rušení stalo nové rádio cenným prostředkem svobodného zpravodajství. Francouzské hnutí odporu dokonce vysílání Vatikánského rozhlasu přepisovalo a tajně rozšiřovalo. Vatikánský rozhlas už tehdy řídil mezinárodní redakční tým jezuitů a jeho programy byly vysílány v devíti jazycích. V lednu roku 1940 vznikla "Informační kancelář", která pomocí rozhlasu pomáhala hledat pohřešované vojáky a civilní osoby a válečným vězňům předávala vzkazy od jejich rodin. V letech 1940-1946 bylo během 12.105 hodin rozhlasových přenosů odvysíláno celkem 1.240.728 takových informací.

Po skončení války bylo vysílání Vatikánského rozhlasu obohaceno o další jazyky, vzrostl redakční tým, ale zároveň také potřeba disponovat silnějšími vysílači a směrovými anténami. Proto byly roku 1954 zahájeny práce na stavbě vysílacího střediska v Santa Maria di Galeria. Pius XII. ho slavnostně otevřel 27. října 1957.

V roce 1958, v době volby Jana XXIII., byl zahájen provoz nových studií a redakcí v někdejším Muzeum Petrianum, protože potřeby rozvíjejícího se rádia neustále rostly. Druhému vatikánskému koncilu věnoval Vatikánský rozhlas více než 3000 vysílacích hodin v 30 jazycích.

V roce 1963 usedl na papežský trůn Pavel VI., který v lednu 1964 poutí do Svaté země zahájil sérii papežských zahraničních cest. A tak vznikl nový úkol pro novináře a techniky Vatikánského rozhlasu: provázet papeže na jeho cestách.

Státní sekretář Vatikánu, kardinál Villot, slavnostně otevřel 29. ledna 1970 nové sídlo Vatikánského rozhlasu v Palazzo Pio. Rádio již vysílalo své programy 19 až 20 hodin denně v 32 jazycích a měl k dispozici vysílače o celkové síle více než 1000 kW. Personál rádia se tehdy skládal z 280 osob, které pocházely ze 38 zemí.

V roce 1978, po krátkém pontifikátu Jana Pavla I., byl papežem zvolen kardinál Karol Wojty³a, který přijal jméno Jan Pavel II. Spolu s ním usedl na Petrův stolec papež-poutník, který dosud vykonal stovky apoštolských cest po římě, Itálii i do zahraničí. Spolu s ním cestují také redaktoři a technici Vatikánského rozhlasu, aby informovali o událostech spojených s každou papežovou návštěvou a zajišťovali technický chod liturgických slavností.

V době komunismu byl Vatikánský rozhlas prostředkem, který katolické křesťany žijící v krajích východního bloku informoval o dění ve světové církvi, a tak jim umožňoval pocítit jistou sounáležitost s katolíky po celém světě.

Palazzo Pio, soucasné sídlo Vatikánského rozhlasu
Palazzo Pio, soucasné sídlo Vatikánského rozhlasu

Devadesátá léta, charakterizovaná politickými proměnami a technickým rozvojem, uvedla papežskou vysílací stanici do éry satelitních vysílání. Jen tak je možné odpovědět na nové výzvy a potřeby, které s sebou doba přinesla. Redakce i studia byly lépe technicky vybaveny. V jubilejním roce 2000 věnoval Vatikánský rozhlas převážnou část svého vysílacího času oslavám Svatého roku a aktivitám Jana Pavla II. V roce 2001 oslavilo toto rádio již 70. výročí od svého založení. V současné době vysílá své pořady ve 47 jazycích a pracuje v něm na 400 osob okolo 60 národností.


Dějiny českého vysílání Vatikánského rozhlasu

U kolébky českého vysílání Vatikánského rozhlasu stál pražský arcibiskup Josef Beran. Během svého prvního pobytu v římě požádal 23. února 1947 ve Vatikánu o zvláštní vysílání pro Československo. Tato iniciativa byla uvítána a podporována i tehdejší československou vládou. První mimořádné vysílání pro Československo se konalo u příležitosti zahájení jubilejních svatovojtěšských oslav 22. dubna 1947. Program připravil profesor z Papežského orientálního ústavu P. Josef Olšr SJ s bohoslovci z koleje Nepomucenum. Byl zahájen chorálem "Hospodine pomiluj ny" a po úvodních slovech o významu křesťanství a našich světců pro národní a kulturní život obou národů a o smyslu oslav 950. výročí mučednické smrti sv. Vojtěcha byl přečten apoštolský list Pia XII. "Nono ac dimidio a S. Adalberti obitu exeunte saeculo...", který papež poslal Československé biskupské konferenci. Závěrem sbor bohoslovců z Nepomucena zazpíval papežskou hymnu.

Pravidelná vysílání začala 24. prosince 1947. Přípravou a organizací pořadů byl pověřen tehdejší spirituál Nepomucena P. Václav Feřt SJ, který měl k dispozici skupinu českých a slovenských bohoslovců. Podle rozhodnutí Státního sekretariátu mělo být vysílání pro Československo společné pro Čechy i Slováky. Původně se mělo vysílat jen dvakrát týdně. Ale nakonec se pořady pro Československo konaly hned od začátku třikrát v týdnu - v pondělí, ve středu a v pátek v 19 hodin, a to pokaždé čtvrt hodiny. V pondělí a v pátek bylo prvních deset minut věnováno náboženským úvahám nebo rozhovorům o problémech tehdejšího náboženského života. Poslední čtyři minuty v druhé řeči přinášely stručné zprávy z katolického světa. Středa byla věnována týdennímu přehledu zpráv a aktualit z katolického světa. Jedna polovina byla vždy česky, druhá slovensky. Od února 1949 mohli posluchači slyšet každodenní pravidelné pořady po 15 minutách v češtině a slovenštině. Od listopadu téhož roku už existovaly dvě samostatné sekce - česká a slovenská - které připravovaly, a dodnes připravují, své programy na sobě nezávisle.

Začátky byly nelehké: hlasatelé neprodělali před působením v redakci žádnou profesionální přípravu. Neexistovala možnost nahrávat pořady předem a vše bylo vysíláno na živo. Do kabiny, v níž se četly programy, se dvě osoby vtěsnaly jen s obtížemi. I tak však byli mnozí přesvědčeni o tom, že má pro katolíky v Československu české a slovenské vysílání Vatikánského rozhlasu velký význam. A tento význam ještě vzrostl po roce 1947, kdy ministerstvo informací padlo do rukou komunistů a od té doby nebylo katolické vysílání v domácím rozhlase možné.

Koncem února 1948 - spolu s komunistickým pučem v Československu a událostmi, které po něm následovaly - nastalo pro české a slovenské vysílání nové období plné napětí. Přestože roku 1950 začalo jeho soustavné rušení komunistickým režimem, snažilo se spolupodílet na boji o náboženskou svobodu v Československu, informovat o nepravé Katolické akci organizované komunisty a o postojích Svatého stolce.

Politická situace v tehdejším Československu vyžadovala, aby byl text českého a slovenského vysílání psán s velkým citem. Nelehké pracovní nasazení při přípravě programů způsobilo, že se Václav Feřt SJ poměrně brzy nervově zhroutil. Začali zde proto vypomáhat další jezuité: P. Kořínek a P. Pelikán. V roce 1953 přijel do říma z třetí probace v USA P. Petr Ovečka SJ a brzo nato nastoupil do Vatikánského rozhlasu, kde setrval 17 let. Na něm ležela příprava českého vysílání v letech nejtěžšího stalinského útlaku. Přestože informační kanály vysychaly, dovedl si opatřit díky své píly a organizačním schopnostem dostatek materiálů, které pak byly posilou pro naše krajany v Československu. Když byl pověřen vedením latinské sekce, začal poskytovat cenné informace československým kněžím a věřícím, kteří latinu ovládali, také ve vysílání této sekce, kterou komunisté nerušili.

Roku 1970 do české sekce nastoupil P. Josef Koláček SJ. Již v roce 1973 převzal její vedení a v čele sekce stál až do konce roku 2001. V jednom ze svých článků uveřejněných v exilovém časopise Polygon (č.8/1997) popisuje některé epizody z doby "normalizace". V roce 1983 například obdržel zprávu o tom, že policie udělala zátah na františkány a františkánky, kteří se shromáždili v tajných komunitních domech k oslavě velikonočních svátků. Když pak Jan Pavel II., jak je jeho zvykem, osobně děkoval po "Urbi et Orbi" všech "účinkujícím" za spolupráci, sdělil mu P. Koláček informaci o zatčení 200 františkánů a františkánek. Sám byl pak překvapen, když se proti zatčení zvedla vlna protestu z celého světa. Všichni františkáni a františkánky byli - pravděpodobně ze strachu před mezinárodní ostudou - nakonec propuštěni. Jen dva z nich byli odsouzeni k podmínečným trestům na několik málo měsíců.

P. Josef Kolácek SJ (vpravo) s Janem Pavlem II
P. Josef Kolácek SJ (vpravo) s Janem Pavlem II

Když se v roce 1985 blížila velehradská pouť, projevil Jan Pavel II. přání se jí zúčastnit. Komunistický režim neměl odvahu dát k jeho návštěvě své svolení. Po dlouhém vyjednávání nakonec dovolil, aby na Velehrad přijel aspoň papežský legát - kardinál Casaroli. Bylo však rozhodnuto, že bude ve Vatikánu papež sloužit mši svatou s homilií v češtině a slovenštině a že ji odvysílá rakouská televize, kterou lze na jižní Moravě sledovat. P. Koláček dostal mimo jiné za úkol napsat českou část homilie a naučit ji Jana Pavla II. vyslovovat. Sám o tom vypráví: "Tehdy jsem zblízka zakusil, jakým je papež učenlivým a trpělivým žákem. Den přede mší svatou, dopoledne, hodinu před celou řadou audiencí, jsem s ním seděl v jeho pracovně u stolu a opravoval jeho českou výslovnost. Každému člověku bych přál zakusit takového dobrého, výjimečného žáka."

Sestavil Jan Regner SJ

Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti