4.8.2008 

Včera v noci ve věku 89 let zemřel ve svém moskevském bytě Alexander Solženicyn, sovětský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Podle tiskové agentury Interfax, byl příčinou jeho smrti infarkt. Informaci médiím předal jeho syn Štěpán, podle nějž došlo k náhlé zástavě srdce v neděli, čtvrt hodiny před půlnocí moskevského času, tedy 21:45 času středoevropského.
Autorovi, jenž byl milován Západem, ale nedoceněn ve své zemi, byla udělena Nobelova cena za literaturu v roce 1970. V roce 1974 byl zbaven sovětského občanství a vyhnán ze Sovětského svazu. Žil tedy nejprve Německu pak ve Švýcarsku a nakonec i ve Spojených státech. Do Ruska se vrátil až v roce 1994 po rozpadu Sovětského svazu.

Solženicyn byl spisovatel, který jako první odkryl tabu gulagů tehdejšího Sovětského svazu. Jeho první krátký román, Jeden den Ivana Děnisoviče (1962) , který poprvé vyšel v časopise Novyj Mir, má nejen velkou literární hodnotu, ale v tehdejší době znamenal politickou událost. Vykresluje do detailů krutou realitu denního života Stalinových koncentračních táborů, kde byl sám autor od roku 1945 deset let vězněn, na základě obvinění, že se v jednom dopise nevhodně zmiňoval o Stalinovi. I když byl Solženicyn rehabilitován, neskončila tím jeho bitva s totalitní vládou. V dalších románech Rakovina (1967) a V kruhu prvním (1969) se opět vrátil k teroru stalinismu. Tyto dva romány tak, jako i všechna jeho další tvorba byla publikováno pouze na Západě, kde si autor zasloužil velké uznání a stal se symbolem boje proti sovětskému komunistickému režimu.
Po románovém cyklu Rudé kolo, následuje v polovině sedmdesátých let vydání jeho kolosálního díla, Souostroví Gulag, které způsobilo autorovo vyhoštění z rodné země. Tři pokračování tohoto románu obsahovaly detailní informace z koncentračních táborů Stalinovy epochy. Autor na tomto díle pracoval celkem 11 let a dokončil jej také díky pomoci svých bývalých spoluvězňů a přátel. Po vyhnání ze Sovětského svazu, publikoval mimo jiné v Curychu díla: Trkalo se tele s dubem (1975) a Lenin v Curychu (1976). Poté odjel do Spojených států, kde žil až do roku 1994. Ve svých nejnovějších pracích autor kritizoval i nový vládní systém a dekadenci současného Ruska. Také několikrát svými prohlášeními jasně podpořil Ruskou pravoslavnou církev a v roce 1999 odsoudil bombardování Srbska ze strany NATO. Až v roce 2000 se částečně smířil se svou milovanou zemí a poprvé se setkal s prezidentem Putinem.

Monika Vývodová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.