Rádio Vaticana

Papež: Globalizovat nejen zájmy, ale i solidaritu

31.5.2008

?Globální ekonomické systémy musejí být otevřeny solidaritě a subsidiaritě? řekl Benedikt XVI. účastníkům sympozia pořádaného nadací ?Centesimus Annus Pro Pontifice? na téma ?Sociální kapitál a lidský rozvoj?. Nadaci založil Jan Pavel II. roku 1993 za účelem šíření a prohlubování sociálního učení církve.
Uskutečňování ?spravedlivého světového ekonomického řádu?, soustředěného na lidskou osobu a nikoli na zisk, je jeden ze zásadních ? teoretických a praktických ? cílů, k nimž míří křesťanská sociální vize. Papežské encykliky z konce devatenáctého a během celého 20.století tuto vizi rozvíjely, konče encyklikou Jana Pavla II. Centesimus annus, z níž vyplynula myšlenka založit stejnojmennou nadaci, která sdružuje odborníky různých oblastí sociálních věd. Benedikt XVI. ve své dnešní promluvě k přibližně třem stům účastníků zmíněného sympozia poukázal na to, že dnešní finanční a obchodní systémy, které se zaměřují na globalizaci, mohou a musejí být zároveň interpretovány a na míru člověka v sociálním kontextu otevřeném na solidaritu:

?Harmonický rozvoj je možný, pokud probíhající ekonomické a politické kroky počítají s oněmi základními principy, které ho činí přístupný všem. Mám tu na mysli zejména principy subsidiarity a solidarity. Středem každého ekonomického plánování, zvláště vezme-li se do úvahy rozsáhlá a komplikovaná síť vztahů, charakteristická pro postmoderní dobu, musí stát vždycky lidská osoba, jež je stvořena k obrazu Božímu a je Bohem určená, aby bděla nad nezměrnými zdroji stvoření a spravovala je.?

Papež dále poukázal na to, že ?globální rozvoj pozorný k integrálnímu rozvoji člověka? je možný, pokud ?spravování zdrojů planety bude založeno na jednání věrného evangelního služebníka, který dává k dispozici všechno, co mu svěřil Bůh:

?Jinými slovy je nezbytné vyhýbat se tomu, aby zisk byl pouze individuální nebo aby kolektivistické formy popíraly osobní svobodu. Ekonomický a obchodní zájem se nesmí nikdy stát výlučným, protože by potíral lidskou důstojnost. Poněvadž probíhající proces globalizace zasahuje stále více oblasti kultury, ekonomie, finančnictví a politiky je hlavní výzvou dneška potřeba ?globalizace? nejenom ekonomických a obchodních zájmů, ale také očekávání solidarity při respektování a zhodnocení přínosu každé jednotlivé složky společnosti?.

V tomto ohledu ? dodal papež ? církev ve svém sociálním učení zdůrazňuje význam přínosu prostředních stupňů, podle principu subsidiarity , aby svobodně a přispívaly a orientovaly kulturní a sociální změny, a zaměřovaly je k autentickému pokroku člověka i kolektivity.? Svatý otec v závěru dnešního setkání se členy vatikánské nadace Centesimus annus Pro Pontifice vyjádřil své poděkování za jejich vykonanou práci.

Milan Glaser