7.5.2008 

Benedikt XVI. při generální audienci, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry,
jak vidíte, je mezi námi dnes Jeho Svatost Katholikos Karekin II., nejvyšší patriarcha a Katholikos všech Arménů, spolu se svým doprovodem. Jsem potěšen tím, že mi bylo dáno se s ním dnes ráno setkat: jeho dnešní přítomnost v nás oživuje naději na úplné sjednocení všech křesťanů. Rád využívám této příležitosti, abych Mu poděkoval za laskavé přijetí, které v Arménii nedávno připravil mému kardinálovi státnímu sekretáři. A stejně tak si s potěšením připomínám nezapomenutelnou návštěvu Katholikose v Římě těsně po jeho zvolení v jubilejním roce 2000.

Úsilí Arménské apoštolské církve o ekumenický dialog je známé a jsem si jist, že také nynější návštěva ctihodného nejvyššího patriarchy a Katholikose všech Arménů přispěje ke zintensivnění přátelských bratrských vztahů, které spojují naše církve. Tyto dny bezprostřední přípravy na slavnost Letnic nás pobízejí, abychom oživili naději v pomoc Ducha svatého při pokroku na cestě ekumenismu. Jsme si jisti, že Pán Ježíš nás při hledání jednoty nikdy neopustí, poněvadž jeho Duch ustavičně působí a podporuje naše snahy směřující k překonání každého rozdělení a zacelení každé trhliny v živém předivu církve.

Právě to Ježíš slíbil učedníkům v posledních dnech svého pozemského poslání, jak jsme před chvílí slyšeli v úryvku z evangelia: ujistil je pomocí Ducha svatého, kterého sešle, aby jim i nadále umožňoval vnímat jeho přítomnost (srov. Jan 14,16-17). Tento příslib se stal skutečností, když po vzkříšení Ježíš vstoupil do Večeřadla, pozdravil učedníky slovy ?Pokoj vám?, dechl na ně a řekl ?Přijměte Ducha svatého? (Jan 20,22). Dal jim oprávnění odpouštět hříchy. Duch svatý se tedy projevuje jako moc odpustit hříchy a jako obnova našich srdcí a naší existence, a tak obnovuje zemi a vytváří jednotu tam, kde bylo rozdělení. Potom na slavnost Letnic se Duch svatý projevuje dalšími znameními: když se přihnal silný vítr, ukázaly se jazyky jako z ohně a apoštolé začali mluvit cizími jazyky. To je znamení, že babylonské zmatení, jež bylo plodem pýchy, která lidi rozděluje, bylo překonáno v Duchu, který je láska a který dává jednotu v různosti. Církev mluví od prvního okamžiku své existence mnoha jazyky ? díky moci Ducha svatého a jazykům z ohně ? a žije ve všech kulturách, neničí nic z různých darů, rozmanitých charismat, ale všechno zahrnuje do velké a nové jednoty, která smiřuje: jednoty a mnohotvárnosti.

Duch svatý, který je věčná láska, spojení jednoty v Trojici, spojuje rozptýlené lidi silou božské lásky a vytváří tak mnohotvárné a velké společenství církve na celém světě. Ve dnech po Nanebevstoupení Páně až do neděle Seslání Ducha svatého byli učedníci spolu s Marií shromážděni ve Večeřadle, aby se modlili. Věděli, že oni sami nemohou vytvořit a zorganizovat církev: církev se musí zrodit a být zorganizována božskou iniciativou. Církev každé doby ? zejména v těchto devíti dnech mezi Nanebevstoupením a Letnicemi se duchovně sjednocuje ve večeřadle spolu s apoštoly a Marií, aby bez ustání prosili o vylití Ducha svatého. Podnícena vanutím silného větru tak bude schopna hlásat evangelium ve všech koutech světa.

Proto se i přes těžkosti a rozdělení křesťané nemají vzdávat ani upadat do malomyslnosti. Pán po nás žádá: vytrvat v modlitbě a uchovat naživu plamen víry, lásky a naděje, kterou se živí touha po plné jednotě. Ut unum sint! říká Pán. Tato výzva zní v našem srdci stále, výzva, kterou jsem opět opakoval během své nedávné apoštolské cesty do Spojených států amerických, kde jsem poukázal na ústřední postavení modlitby v ekumenickém hnutí. V této době globalizace a zároveň fragmentace ?by struktury, instituce a ekumenické programy byly bez modlitby zbaveny svého srdce a duše? (Ekumenické setkání v kostele sv. Josefa v New Yorku, 18.dubna 2008). Děkujme Pánu za pokroky dosažené v ekumenickém dialogu díky působení Ducha svatého, buďme chápavými v naslouchání jeho hlasu, aby naše srdce, naplněná nadějí bez ustání směřovala po cestě, která vede k plnému společenství všech Kristových učedníků.

Svatý Pavel v listu Galaťanům připomíná, že ?ovocem Ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, vlídnost, dobrota, věrnost, tichost, zdrženlivost? (5,22-23). Tyto dary Ducha svatého vyprošujme také dnes všem křesťanům, aby ve společné a velkodušné službě evangeliu mohli být ve světě znamením lásky Boha k lidstvu. Obraťme se s důvěrou k Marii, stánku Ducha svatého a na její přímluvu prosme: ?Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věřících a zapal v nich oheň své lásky?. Amen.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.