Rádio Vaticana

Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s Tebou

23.3.2008

Velikonoční poselství Benedikta XVI. Urbi et Orbi

„Resurrexi, et adhuc tecum sum. Alleluia! - Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s Tebou. Aleluja.“

Drazí bratři a sestry,
Ježíš ukřižovaný a zmrtvýchvstalý nám dnes opakuje toto radostné sdělení, tuto velikonoční zvěst. Přijměme ji s vnitřním úžasem a vděkem!

„Resurrexi, et adhuc tecum sum. Alleluia - Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s Tebou. Aleluja.“ Tato slova, vzatá z jedné antické verze 138. žalmu (v. 18) zaznívají dnes v úvodu mše svaté. V nich Církev na úsvitu Velikonoc rozpoznává hlas samotného Ježíše, který vstal z mrtvých, obrací se k Otci naplněn štěstím a z lásky volá: Otče můj, tady jsem! Vstal jsem z mrtvých, a jsem opět a navždy s tebou; tvůj Duch mne nikdy neopustil. Nově tak můžeme porozumět také dalším slovům Žalmu: „I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam / i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi./ - / ani tma ti nebude tmavá, / noc jako den se rozjasní / temnota je pro tebe jako světlo“ (Žl 138, 8.12). Je to pravda: o slavnosti Velikonoční vigilie se temnoty promění ve světlo, noc ustupuje dni, který nezná západu. Smrt a zmrtvýchvstání vtěleného Božího Slova je událost nepřekonatelné lásky, je to vítězství Lásky, která nás osvobodila z otroctví hříchu a smrti. Změnila běh dějin tím, že dodala životu člověka obnovený a neodstranitelný smysl a hodnotu.

„Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s Tebou.“ Tato slova nás vybízejí rozjímat o zmrtvýchvstalém Kristu tím, že je necháme rozeznít v našem srdci. Ježíš Nazaretský nás svou vykupitelskou obětí učinil adoptivními dětmi Boha, takže se nyní i my můžeme zapojit do tajemného dialogu mezi Ním a Otcem. V mysli se vybavuje to, co jednoho dne Ježíš řekl svým posluchačům: „Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo nezná Syna, jenom Otec, ani Otce nezná nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit“ (Mt 11,27). V této perspektivě zaznamenáváme, že tvrzení, s nímž se dnes zmrtvýchvstalý Ježíš obrací na Otce, - „Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s Tebou“ - týká se jakoby odrazem také nás, „dědiců Božích a spoludědiců Kristových, pokud máme opravdu účast na jeho utrpení, abychom mohli spolu s ním dojít jeho slávy“ (srov. Řím 8,17). Díky smrti a zmrtvýchvstání Krista také my tento den vstáváme k novému životu, spojujeme náš hlas s jeho hlasem a prohlašujeme, že chceme zůstat navždy s Bohem, naším nekonečně dobrým a milosrdným Otcem.

Vstupujeme tak do hlubiny velikonočního tajemství. Zaskakující událost Ježíšova zmrtvýchvstání je ve své podstatě událostí lásky: lásky Otce, který dává Syna pro spásu světa; lásky Syna, který se dává Otcově vůli pro nás všechny; lásky Ducha, který vzkřísil Ježíše z mrtvých v jeho proměněném těle. A dále: lásky Otce, který „opět objímá“ Syna a odívá ho svou slávou; lásky Syna, který se mocí Ducha vrací k Otci, oděn naším proměněným lidstvím. Dnešní slavnost, která nám dává znovu prožít absolutní a jedinečnou zkušenost Ježíšova zmrtvýchvstání, nás proto vyzývá, abychom se obrátili k Lásce, vyzývá nás k životu, v němž odmítneme nenávist a sobectví a chápavě budeme kráčet ve šlépějích Beránka zabitého pro naši spásu, abychom napodobovali Vykupitele „tichého a pokorného srdcem“, který je „odpočinkem pro naše duše“ (srov. Mt 11,29).

Bratři a sestry, křesťané celého světa, muži a ženy s duší upřímně otevřenou k pravdě! Kéž nikdo nezavírá srdce před všemohoucností této lásky, která zachraňuje! Ježíš Kristus zemřel a vstal z mrtvých pro všechny: On je naše naděje! Pravá naděje pro každou lidskou bytost. Dnes, stejně jako to učinil se svými učedníky v Galileji před svým návratem k Otci, zmrtvýchvstalý Ježíš posílá i nás do všech stran jako svědky naděje a ujišťuje nás: Já jsem s vámi stále, po všechny dny až do konce světa (srov. Mt 28,20). Upřeme-li niterný pohled na oslavené rány jeho proměněného těla, můžeme rozumět smyslu a hodnotě utrpení, můžeme hojit množství ran, jimiž lidstvo i v těchto dnech stále krvácí. V jeho oslavených ranách poznáváme neodstranitelná znamení nekonečného milosrdenství Boha, o kterém prorok praví: On uzdravuje rány těch, jimž puká srdce, hájí slabé a vyhlašuje svobodu otrokům, potěšuje všechny soužené, obveseluje zarmoucené a odívá je šatem jásotu namísto sklíčenosti (srov. Iz 61,1.2.3). Přistoupíme-li s pokornou důvěrou k Němu, spatříme v jeho pohledu odpověď na nejhlubší touhu našeho srdce: poznat Boha a navázat s Ním oživující vztah, který naplní naši existenci i naše osobní a sociální vztahy Jeho láskou. K tomu lidstvo potřebuje Krista: v Něm, naší naději, „jsme spaseni“ (srov. Řím 8,24).

Kolikrát jen jsou vztahy mezi jednotlivými lidmi, mezi skupinami, mezi národy, namísto lásky poznamenány sobectvím, nespravedlností, nenávistí a násilím! Jsou to otevřené rány lidstva, které působí bolest ve všech koutech planety, třebaže se o nich neví a někdy jsou i úmyslně skryty; rány, které rozdírají duše i těla nesčetných našich bratří a sester. Ty čekají na zahojení a uzdravení oslavenými ranami zmrtvýchvstalého Pána (srov. 1 Petr 2,24-25) a solidaritou těch, kteří v jeho šlépějích a v jeho jménu konají skutky lásky, účinně se zasazují o spravedlnost a rozsévají kolem sebe zářivá znamení naděje v místech krveprolití i všude tam, kde je i nadále vysmívána a pošlapávána důstojnost lidské osoby. Kéž se právě tam rozmnoží svědectví mírnosti a odpuštění!

Drazí bratři a sestry, nechme se osvítit zářivým světlem tohoto slavnostního Dne; otevřeme se v upřímné důvěře zmrtvýchvstalému Kristu, aby se obnovná síla velikonočního Tajemství projevila v každém z nás, v našich rodinách, městech a našich zemích. Kéž se projeví v každé části světa. Jak nepomyslet v této chvíli zejména na některé africké regiony jako Darfur a Somálsko, na těžce zkoušený Střední východ, a zejména na Svatou zemi, na Irák, Libanon a nakonec i Tibet, regiony, které povzbuzuji ke hledání řešení, jež budou zárukou dobra a míru! Prosme o plnost velikonočních darů na přímluvu Mariinu, která po účasti na utrpení pašijí a ukřižování svého nevinného Syna, zakusila také nevýslovnou radost z jeho vzkříšení. Kéž nás ochraňuje Ona, která je přijata do slávy Kristovy, a vede nás cestou bratrské solidarity a míru. To je mé velikonoční přání, s nímž se obracím na všechny přítomné a na muže a ženy všech národů a kontinentů, kteří jsou s námi spojeni rozhlasem a televizí.
Veselé Velikonoce!

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV