Papežský kazatel o duchovní četbě Písma

15.3.2008 

Papežský kazatel O.Raniero Cantalamessa ve svém čtvrtém postním kázání hovořil tento pátek o potřebě návratu k ?duchovní četbě? Písma tak, jako tomu bylo v počátcích církve, tedy bez omezování se na pouhou filologickou exegezi. Četba Bible, řekl O.Cantalamessa, ztratila v průběhu času onu svěžest prvních staletí. V důsledku historicko-vědeckých exegezí poněkud vyschla a byla tak v jistém smyslu ?sekularizována?. Díky 2. vatikánskému koncilu byl však onen původní duch znovu objeven a začal se opět ujímat. ? To jsou zásadní tvrzení, na nichž O.Cantalamessa rozvíjel poslední ze svých postních kázání, která papežský kazatel tradičně pronáší za přítomnosti Svatého otce a jeho spolupracovníků z Římské kurie.

?Bude moci exegeze, vysušená dlouhodobou přemírou filologické analýzy opět najít svou svěžest a životnost v další etapě dějin církve? Tato otázka, kterou si papežský kazatel O.Cantalamessa položil až v závěru své promluvy, po dlouhé předcházející reflexi, je vlastním těžištěm celé jeho homilie. Známý kapucínský kazatel přitom mírnil pesimismus některých moderních myslitelů, podle nichž se dnes nedostává ?onoho rozletu víry? a ?smyslu pro jednotu?, jež byly patrné u církevních otců, kteří nám zanechali mimořádně krásné a pronikavé interpretace Písma. Podle O.Cantalamessy se během čtyřiceti let, jež následovala po 2.vatikánskému koncilu, začal onen duchovní pohyb a rozlet znovu projevovat. Spolu s ?novým výskytem charismat začíná se ? podle něho ? znovu ujímat duchovní četba Bible, která během minulých staletí procházela útlumem. Proč ale vůbec došlo k jejímu vymizení? Papežský kazatel to vysvětluje tím, že v oblasti exegeze již dlouho existuje tendence zastavovat se pouze u litery:

?Sekularizace posvátna - tento globální fenomén - se nikde jinde neprojevil tak pronikavě jako právě v sekularizaci posvátných knih Bible. Snaha o vyčerpávající porozumění Písmu za pomocí historicko-filologického studia je totiž velmi podobná snaze odhalit tajemství reálné přítomnosti Krista v Eucharistii za pomoci chemické analýzy konsekrované hostie! Největší nesnází tohoto typu výlučně vědecké exegeze je to, že naprosto mění vztah mezi interpretem, tedy exegetou a slovem Božím. Bible se stala studijním předmětem, který musí být dotyčným profesorem ?ovládnut? a vůči němuž také musí ? jako pravý muž vědy - zůstat zcela ?neutrálním?. Pokud však tyto pojmy aplikujeme na Boží slovo a Krista, stávají se prakticky rouháním. Právě v tomto jediném případě totiž není dovoleno zůstat ?neutrálním? a nelze ani dosáhnout nějakého ?ovládnutí? Božího slova; je naopak třeba nechat se ovládnout od Něho?.

Jinak si totiž nelze vysvětlit ? pokračuje O.Cantalamessa ? tolikeré krize víry právě mezi znalci Bible. Položíme-li si otázku po příčině chudoby a duchovní vyprahlosti, které vládnou v některých seminářích a místech formace, nabízí se jasné vysvětlení, tvrdí O. Cantalamessa: jednou z hlavních příčin je právě způsob, jakým se tam vyučuje Písmu. Mnozí exegeté ? pokračoval kapucínský kazatel ? se proto dnes snaží opět docenit duchovní četbu Bible, která je vším jiným než ?subjektivismem či hůře fantazírováním?, nýbrž zakládá se zároveň na historické i duchovní události Zjevení, podaného Kristem:

?To čeho je dnes zapotřebí, není duchovní četba, která by nahradila stávající vědeckou exegezi mechanickým návratem k výkladům církevních otců. Dnes je potřeba nová duchovní četba, odpovídající enormnímu pokroku, který nastal v oblasti studia litery. Je zapotřebí četby, která bude mít rozlet a víru Otců a zároveň soudržnost a serióznost aktuální biblické vědy.?

Milan Glaser

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.