26.1.2008 

Ve Vatikánu se tento týden konalo pololetní zasedání tzv. ROACO - Sdružení děl na pomoc východním církvím. Účastní se ho představitelé různých úřadů římské kurie a více než 20 největších katolických charitativních děl. Výsledky zasedání přiblížil Vatikánskému rozhlasu generální sekretář Sdružení, P. Leon Lemmens:

?Především se objevila velká starostlivost, velký smysl pro solidaritu s iráckými křesťany. Většinu tohoto zasedání jsme věnovali irácké otázce a zejména tomu, jak účinněji pomoci iráckým křesťanům a jejich církvi.?

Křesťanská menšina je stále v obtížné situaci: viděli jsme nedávné útoky na kostely. A pokračuje vystěhovávání. Jak lze této komunitě pomoci?
?Jak bohužel víme, nyní většina iráckých křesťanů žije mimo Irák , mluví se o přibližně 60 tisících, kteří žijí v Ammánu, dalších 100 tisíc a možná ještě víc v Sýrii, a další v Libanonu a Turecku. Ostatní iráčtí křesťané, kteří zůstali ve své vlasti, žijí v utečeneckých táborech na severu země. Situace iráckých křesťanů je tedy vskutku složitá. Analyzovali jsme, co se nám už v této věci podařilo udělat, co udělala agentura ROACO, a zejména Charita. Můžeme potvrdit, že Charita koná hodně v Jordánsku, Sýrii, ale i uvnitř Iráku, díky pomoci mnoha jednotlivců a také díky důležitým finančním příspěvkům. Shledali jsme rovněž, že papežská charita v Ammánu je hodně aktivní a vynalézavá při hledání odpovědí na skutečné potřeby iráckých křesťanů.?

Předpokládám, že to, co bylo vykonáno nestačí, že je zapotřebí udělat ještě mnoho...
?Určitě zbývá udělat ještě mnoho, zejména pro ty, kdo uprchli do sousedních zemí. Potřebují materiální pomoc, protože mnoho z těch, kdo opustili svou zemi, nemají práci a tudíž ani žádný výdělek a protože jejich právní postavení je velmi tísnivé. Chybí také pastorační struktury, které poskytují možnost vést duchovní život. Tito křesťané potřebují místo, kde by se mohli setkávat. Uvažuje se tudíž o vytvoření chaldejské farnosti přímo v Ammánu, protože tam dosud neexistuje. Vytvoření takové farnosti je doopravdy velmi potřebné, protože by se stala jejich opěrným bodem, útočištěm, kde by nacházeli také asistenční služby. Také v Sýrii, jak už jsem řekl, začala působit Charita a je třeba, aby se tu podařilo rozvinout materiální pomoc, protože hmotné nedostatky jsou tu skutečně velké. A také tam zapotřebí alespoň malé pastorační struktury, aby bylo možné být těmto lidem na blízku. Biskup z Aleppa pro to ve své diecézi dělá hodně.?

Velmi ožehavá je také situace v Kurdistánu....
?Pokud jde o situaci v Kurdistánu, je třeba říci, že o tom, co se zde děje, je velmi obtížné vytvořit si přesnou představu, ale určitě je zde potřeba pastorační i hmotná pomoc.?

Jaké konkrétní plány se rýsují?
?Naznačil jsem situaci iráckých křesťanů, na které se už pracuje, a kde se zjišťuje, jaké jsou nedostatky. Pravděpodobně brzy vyrazí do Ammánu a do Sýrie dvě mise organizované našimi agenturami, aby kontaktovaly místní pracovníky, s nimiž si upřesní, co je potřeba. Toto postaví na nohy nové projekty konkrétní pomoci. Další misie vyrazí na sever Iráku a do Kurdistánu za stejným účelem, tedy najít kontakty a rozvinout nové projekty. Tak se snažíme posílit blízkost universální církve iráckým křesťanům.?

Nabízí se otázka zda otevřít evropské a severoamerické hranice pro přijetí iráckých uprchlíků, kteří teď jsou v Sýrii a Jordánsku?
?To je velmi důležitá otázka pro budoucnost chaldejské církve, ale i syrské církve, jak pravoslavné tak katolické. Hlavní je pomoci jim, aby necítili potřebu utíkat. Ale bylo by dobré povzbudit vlády zemí východní Evropy, EU, USA a Kanady, aby byly ochotny přijmout alespoň některé osoby, jejichž situace je velmi dramatická.?

Říká Mons. Leon Lemmens, sekretář sdružení ROACO, charitativního orgánu Kongregace pro Východní církve.

Markéta Šindelářová

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.