22.5.2003 

Rozhovor s pomocným biskupem pražským Václavem Malým o jeho cestě na Kubu

Ve dnech 11. až 19. května se na pozvání kubánského aktivisty a hlavy opozičního Křesťanského hnutí za svobodu Osvalda Paya vydal na soukromou návštěvu Kuby pražský světící biskup Václav Malý. Po návratu z cesty nám poskytl exkluzivní rozhovor.

Otče biskupe, vrátil jste se z návštěvy na Kubě. Jak tam vypadá sociální a politická situace?

Sociální i politická situace je katastrofální. Je tam obrovská chudoba, obrovské rozdíly mezi vrstvami, bohatí vlastní vily a jsou to většinou lidé poplatní režimu a zapojeni do režimních struktur, zatímco velká část obyvatelstva nežije jenom na úrovni životního minima, ale hluboko pod ním. Co se týká politických svobod, ty jsou tam v podstatě nulové, protože po papežově návštěvě v lednu 1998, bylo mi řečeno mnohými z katolické církve, se situace pro církev zase přitvrdila, církev je zase pod větším tlakem, a co se týká obhájců lidských práv, v nedávné době přibylo 85 vězňů svědomí jenom proto, že se přihlásili k demokratickým myšlenkám a že podpořili projekt Varela, který se týká nabídky, aby celá kubánská společnost začala diskutovat o budoucí podobě směřování kubánské společnosti.

Vy jste se chtěl setkat s rodinami disidentů. Podařilo se vám to?

Ano, podařilo se mi to, navštívil jsem několik žen zavřených a odsouzených vězňů svědomí v jejich bytech, vyjádřil jsem jim osobní podporu a solidaritu a na závěr své návštěvy, v neděli 18. května, jsem byl v kostele sv. Brigity v Havaně, kde se ženy vězňů svědomí každou neděli při mši svaté o půl jedenácté shromažďují, takže jsem seděl v lavici vedle nich, abych jim takto zjevně dal najevo svoji blízkost a svoji morální a duchovní podporu v jejich úsilí za osvobození jejich mužů.

Myslíte, že se o vás dozvěděly bezpečnostní služby?

To určitě, protože Radio Martí, které poslouchá hodně Kubánců a které vysílá z Floridy ve Spojených státech, po tři dny za sebou hlásilo, že Kubu navštívil biskup Václav Malý.

Vidíte nějakou naději na řešení?

Rozhodně bych nepokládal za dobré, s čím jsem se také setkal v úvahách některých věřících i církevních představitelů, že je třeba čekat až na skon Fidela Castra. Mně se zdá, že je třeba i navzdory této nepříznivé politické a sociální situaci začít už teď a mírovým klidným způsobem, jak to presentuje Osvaldo Paya, autor projektu Varela, usilovat o celospolečenský dialog, usilovat legálně i o dialog s těmi, kdo jsou momentálně u moci. Protože kdyby se jenom čekalo na úmrtí jednoho člověka, který je neomezeným vládcem, tak se vytváření občanských sítí stále odkládá do daleké budoucnosti. Je důležité podle mého začít již teď, a to je také názor Osvalda Paya, vynikajícího muže, skvělého katolíka, který působí takovým klidným dojmem a který ani za těchto těžkých podmínek nevzdává své mírumilovné úsilí o lepší budoucnost kubánské společnosti.

Máte pocit, že demokratický svět cítí nějakou odpovědnost za situaci Kubánců nebo je vaše iniciativa spíš ojedinělá?

Já zdaleka nejsem informován o všem, co se děje ve světě, ale vím, že především ve Španělsku mnozí intelektuálové, ale i jinde ve světě, pozvedli svůj hlas na obranu vězněných, na obranu obhájců lidských práv, že se zvedá vlna odporu, ale stále se mi zdá, že ten tlak není dostatečný, protože dosud světová veřejnost je spíše orientována na dění v Iráku. Proto je třeba získávat co nejvíce známých osobností, co nejvíce občanských iniciativ, aby ovlivňovali také politiky v zemích, kde se nacházejí, a ti aby vytvářeli příslušný tlak na kubánskou vládu, aby konečně i tam byla respektována lidská práva a lidské svobody. Já jsem chápal právě svoji cestu jakožto cestu morální podpory, morální solidarity ? nepřišel jsem radit, nepřišel jsem poučovat, ale přišel jsem se seznámit.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.