Rádio Vaticana

O čem se mluví: Ad multos annos!

19.5.2007

K mediálnímu zájmu o jubileum kard. Vlka

Trochu rozporuplně vyzněl zájem medií o pražského arcibiskupa, kardinála Miloslava Vlka, u příležitosti jeho životního jubilea vedle neustávající tendence vytvářet obraz zpozdilé, nudné a v podstatě vlastně špatně fungující instituce katolické církve; obraz, který český katolík vnímá podobně, jako by příznivec fotbalu vnímal komentáře, které by mu ve sportovní rubrice dokola tvrdily, že kopaná je strašně nudná a vůbec tak trochu hloupá hra a nikdo že se o ni vlastně stejně ani nezajímá. Český katolík je na tento bizardní mediální obraz katolické církve zvyklý, ačkoli nadále platí koncesionářské poplatky a kupuje si denní tisk. O to teď však nejde.

Onen zájem o postavu jednoho ze dvou českých kardinálů právě v těchto dnech je nepochybně sympatický projev lidské vnímavosti českého žurnalismu. Jakoby fakt, že dotyčný je exponentem církevní hierarchie najednou nevadil. Je to povzbudivé, protože je to na místě a protože se ukazuje, že slušnost a uznání mohou patřit i do rejstříku českého zpravodajství o institucionální církvi. Snad jen škoda, že je třeba čekat vždycky až na nějaké životní jubileum. Vlastně to ale není náhoda, protože právě zde se ukazuje, jak předsudky, schémata a klišé ustupují před osobní lidskou zkušeností.

Hodnotit kvalitu duchovní služby jednoho z nástupců apoštolů přitom vlastně ani není třeba. Vždyť kdo by k tomu vůbec mohl být oprávněn? Žurnalisté určitě nikoli. Role biskupa je totiž srozumitelná pouze z hlediska víry a jako taková je také vždycky přijatelná a vždycky potřebná jenom těm, kdo věří katolicky. Nikoho jiného se v podstatě netýká.

Nicméně, právě v důsledku - katolíkovi srozumitelného - tajemného propojení lidského a božského prvku ve společenství církve, potom vlastně každý, kdo pražskému arcibiskupovi popřál vše dobré, vyjádřil i svůj postoj k církvi, potažmo k Bohu. Projevy lidskosti se tu podivuhodně prostupují s projevy víry. Díky Bohu za toto mediální příměří, ve kterém se lze nadechnout onoho normálního ovzduší společenských vztahů, které není zaneseno floskulemi a frázemi více či méně agresivního antiklerikalismu. Je zkrátka potěšující, že je možné připojit se ke gratulantům i za pomoci prostředků společenské komunikace, což rádi činíme i my. A v neposlední řadě i v souvislosti se zprávou, že kanonické zřeknutí se úřadu pražského arcibiskupa nebylo Svatým otcem přijato a že nejbližší dva roky zůstává Miloslav kardinál Vlk na svatovojtěšském stolci. Ad multos annos!

Milan Glaser