Benedikt XVI. navštívil Pávii, kde je hrob sv. Augustina

22.4.2007 

Včera zahájená pastorační návštěva Benedikta XVI. na severu Itálie, pokračovala dnes v Pávii. Toto město ležící asi 30 km na jihozápad od Milána bylo hlavním důvodem cesty Svatého otce, neboť tady spočívají ostatky svatého Augustina, který je - jak známo - oblíbeným zdrojem inspirace Josepha Ratzingera - Benedikta XVI. už od dob jeho studií v kněžském semináři. Pávie je starobylé město, které je sídlem biskupa již od 4.století. V této diecézi o rozloze 782 km2 žije přibližně 170 tisíc obyvatel v 99 farnostech.

Prvním zastavením návštěvy Svatého otce v Pávii, kam Benedikt XVI. přijel z Vigevana již v sobotu večer, byla v 9 h dopoledne univerzitní poliklinika sv.Matouše, která se 70 tisíci přijatými pacienty ročně patří k největším a z hlediska technologického a vědeckého potenciálu ke špičkovým italským nemocnicím. Zde se Benedikt XVI. setkal s nemocnými, jejich rodinami a personálem. Papež vyzdvihl skutečnost, že nemocnice je v jistém smyslu posvátným místem. Z jedné strany se zde ukazuje křehkost lidské přirozenosti, ale z druhé strany také ohromný potenciál a bohatství výdobytků lékařské vědy. Benedikt XVI. v této souvislosti řekl:

Upřímně si přeji, aby nezbytný vědecko-technický pokrok neustále provázelo vědomí nezbytnosti prosazovat spolu s užitkem nemocných také ony základní hodnoty, jako je úcta a obrana života ve všech jeho fázích, protože na těchto hodnotách spočívá autentická kvalita lidského soužití.

Svatý otec poukázal na nutnost neoddělovat vědecký pokrok od lásky k člověku. S odkazem na Krista, Muže bolesti, který na sebe vzal bolest a smrt člověka, Benedikt XVI. řekl, že soužení a bolesti, kterým musí čelit nemocní se v Božím plánu stávají prostředkem očištění a vykoupení celého světa.

Po návštěvě polikliniky sv.Matouše se Benedikt XVI. odebral v tradičním papamobilu do koleje sv.Karla Boromejského, v jejíž útulných zahradách Svatý otec slavil eucharistii, které se účastnilo více než 20 tisíc lidí.

Liturgie třetí neděle velikonoční, v jejíž prvním čtení vybízí sv.Petr k obrácení, tvořila pozadí homilie Benedikta XVI., který se zabýval otázkou konverze v souvislosti se sv.Augustinem, velkým konvertitou 4.století a nabídl pronikavý pohled na život a odkaz tohoto svatého biskupa ze severoafrického města Hyppo.

Ve své knize Vyznání Augustin působivě popisuje cestu své konverze, jež byla dovršena křtem, který mu udělil biskup Ambrož v Milánském dómu. Kdo si přečte Vyznání, může sdílet cestu, kterou musel Augustin projít během svého dlouhého vnitřního boje, aby nakonec o Velikonoční noci roku 387 přijal z křestního pramene svátost, která způsobila v jeho životě velký obrat. Sledujeme-li pozorně průběh života sv.Augustina, zjistíme, že konverze přece jen nebyla dílem jediného okamžiku, ale byla cestou. Můžeme tak právem hovořit o Augustinových konverzích, které byly vlastně jedinou velkou konverzí během hledání Kristovy tváře i potom na cestě spolu s Ním.

Plné znění HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE

Po mši svaté, která se skončila asi půl hodiny před polednem se Svatý otec obrátil k věřícím se svou tradiční polední promluvou před modlitbou Regina caeli. Oslovil zvláště početnou mládež, které jak řekl - v duchu věnoval svou knihu Ježíš Nazaretský.

PROMLUVA Benedikta XVI. před Regina caeli je ZDE

Po obědě na místním biskupství následovala další část náročného programu této pastorační cesty. Na 16 h odpoledne bylo plánováno setkání s akademickou obcí univerzity v Pavii. Svatý otec se zde pozdravil s místními studenty a profesory a pronesl k nim promluvu. Potom se vydal do nedalekého kostela sv.Petra in Ciel d´oro, kde se nachází hrob sv.Augustina. Tady Benedikt XVI. slavil nešpory s místní augustiniánskou komunitou. Po jejich skončení, přibližně v době našeho večerního vysílání se vydal na zpáteční cestu do Říma. K nedělnímu odpolednímu programu návštěvy Svatého otce v Lombardii se vrátíme ještě v našem pondělním pořadu.

 

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.