8.4.2007 

Velikonoční vigilie na Bílou sobotu, která je nejpůsobivější liturgií celého církevního roku, se začala ve 22:00 tradičně v atriu baziliky sv.Petra, kde Benedikt XVI. zapálil Velikonoční paškál, symbol Zmrtvýchvstalého Krista, který pak vnesl do zšeřelé baziliky, přeplněné lidmi. Liturgie se konala v latinském jazyce s výjimkou čtyř čtení ze Starého zákona a Novozákonní epištoly. Evangelium bylo rovněž latinsky, jakož i obnova křestních slibů. Benedikt XVI. pokřtil 6 dospělých spolu s jejich 2-3 letými dětmi. Křtěnci pocházeli z různých kontinentů. Benedikt XVI. ve své homilii podal působivou křestní katechezi:

Resurrexi et adhuc tecum sum ? Vstal jsem z mrtvých a jsem stále s tebou ?Slova Žalmu 138, čteme-li je jako rozhovor mezi Vzkříšeným a námi, jsou zároveň vysvětlením toho, co se děje ve Křtu. Křest je totiž víc než nějaké obmytí, nějaké očištění. Je víc než přijetím do společenství. Je novým narozením. Novým počátkem života. Úryvek z listu Římanům, který jsme právě slyšeli, říká tajemnými slovy, že ve Křtu jsme byli ?ponořeni do jeho smrti?. Ve Křtu se dáváme Kristu a On nás přijímá do sebe, aby pak nežili už jen sami pro sebe, ale jeho milostí s Ním a v Něm; abychom žili s Ním a tak pro druhé. Ve Křtu opouštíme sami sebe, odkládáme náš život do jeho rukou, abychom tak mohli říci se svatým Pavlem: ?Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus?. Pokud se odevzdáme tímto způsobem a přijmeme tento druh smrti našeho já, pak to znamená, že hranice mezi smrtí a životem se stává prostupnou. Před smrtí stejně jako po ní jsme s Kristem a proto, od této chvíle smrt už není pravou hranicí. Pavel nám říká velmi jasně v listu Filipanům: Vždyť pro mě život je Kristus. Mohu-li být u Něho (tedy zemřít) je to pro mne zisk. Zůstanu-li však v tomto životě, mohu ještě přinášet plody. Ocitám se tak v tísni mezi dvěma krajnostmi: být osvobozen ? to znamená být souzen ? a být s Kristem, což by bylo značně lepší; zůstat však v tomto životě je lepší pro vás? (srov. 1,21). Před hranicí smrti i za ní je s Kristem ? neexistuje v tom opravdový rozdíl. Ano, skutečně: ?Ať jsem za tebou či před tebou, ty jsi se mnou. Stále jsem v tvých rukách?. Římanům Pavel napsal: ?Žádný.. nežije sám sobě ani neumírá sám sobě. Neboť.. ať žijeme nebo umíráme? patříme Pánu?. (Řím 14,7).

Plné znění HOMILIE Benedikta XVI. je ZDE