Kostel sv. Balbíny na Aventinu

6.3.2007 

Úterý po 2. neděli postní

První zmínky o tomto starobylém kostele pod jménem Titulus Sanctae Balbinae, se objevují až po Synodu v roce 595 v období pontifikátu Řehoře Velikého, kdy patřil mezi 25 římských farních kostelů (tituli).
Archeologické vykopávky však dokazují, že byl tento kostel pod svým starším jménem Titulus Tigridae postaven poblíž domu císaře Septima Severa již na konci druhého století. Ten ho pak daroval svému příteli Fabiu Cilonovi, konzulovi a římskému prefektovi. Podle základě tradice ho sv. papež Marek v roce 336 nechal přestavět a zasvětil sv. Balbíně.

Římské martyrologium píše o sv. Balbíně jako o panně a mučednici, dceři blahoslaveného Quirita. Po mučednické smrti za císaře Hadriána v roce 132 byla pohřbena na via Appia vedle svého otce. Tento fakt je však těžké potvrdit, jelikož existuje ještě jeden hrob Balbíny z pozdější doby na cestě mezi Via Appia a Via Ardeatina.

V roce 1925 byl kostel sv. Balbíny zrekonstruován do své původní podoby ze 4. století se středověkou výzdobou. V apsidě kostela stojí velkolepá mramorová katedra. Mezi nejkrásnější náhrobky v Římě patří hrob kardinála Surdiho, přenesený ze staré baziliky Svatého Petra, která je dílem Jana z rodu Cosmatů. Původní středověké jsou rovněž sloupy a zvonice, pocházející z 10. - 11. století.

Bazilika je dnes spojena s Hospicem sv. Markéty, ale dříve stála uvnitř opevěného kláštera. Legenda říká, že právě v tomto kostele došlo k tzv. "Konstantinovské donaci", totiž k rozdělení rolí mezi papežem Silvestrem a Konstantinem. Císař se podle této legendické události měl zříci západního impéria ve prospěch papeže a definitivně zvolit za sídlo říše Konstantinopol.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2020 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.