Pozdrav z Villafranca

19.8.2006 

Milí posluchači, do Santiaga nám zbývá už jen 180 km. Zdravím vás z Villafranca del Bierzo, z městečka, které bylo kdysi poslední zastávkou poutníků v království Castilie a Leonu. Hranice regionů se zachovaly dodnes, a tak zítra přejdeme z provincie León do provincie Lugo. Leonské hory s jejich téměř dvoutisícovými vrcholky jsme nechali za sebou, nebo spíš nás dál jen doprovázely po levé ruce. A kvůli vrtkavému počasí zůstávaly nejvyšší štíty v mracích. Po včerejším sestupu jsme se dostali zatím na nejnižší nadmořskou výšku naší trasy, nějakých 400 m.

Teď, když to říkám, vzpomínám na chlapce, který nás předjížděl na kole ještě při výstupu k Rábanal. Popřál nám ?buen camino?, dobrou cestu a teprve když kus poodjel, všimli jsme si, že na vozíku připevněném za kolem měl dvě berle a prudký kopec zvládl vyšlapat jednou nohou. Muselo to být opravdu nesmírné vypětí. S kopcem měli potíže i úplně zdraví cyklisti. Nutno dodat, že pouť učí každého, jak křehkým darem je zdraví. Stačí jen málo ? pár puchýřů a velký sportovec se opírá o hůl a vláčí nohy za sebou. Potkali jsem pár takových a na nás koneckonců už také došlo. Vybavují se mi přitom slova usměvavého starého Australana, dobrovolníka z Rabanalského útulku. Když ráno zdravil poutníky, přál jim ?work well? ? pracuj dobře ? a věděl, co říká. Sám totiž na místo, kde teď slouží, přišel jako poutník s batohem na zádech.

Hlavní dnešní zastávkou pro nás byla Ponferrada, město s proslulým templářským hradem, vybudovaným ve 12. stol. a dosud velmi dobře zachovaným. Dneska nás ovšem z dálky vítají hradby vylepšených paneláků a staveniště haciend všeho druhu. Okolí se stalo vyhledávanou rekreační oblastí. Pro poutníka to má řadu nevýhod ? a největší z nich je asfalt a beton. Nechci Vás zatěžovat všemi typy betonových dlaždic, které jsme dneska poznali ? vraťme se k radši k Ponferradě.

Jméno města ? jak je slyšet ? má původ v latinském Pons ferratus ? železný most. V 11. stol. ho tam dal postavit přes řeku Sil biskup z Astorgy, Osmundo a díky němu se místo stalo součástí poutní trasy a s lety nabývalo na důležitosti. Jak už jsem říkala, Templáři si v Ponferradě vybudovali mohutný hrad. Z venku vypadá opravdu ukázkově. Dovnitř jsme se bohužel nedostali. Hned vedle něj stojí bazilika, zasvěcená P. Marii a ta byla otevřená. Na hlavním oltáři jinak raněbarokního kostela, je soška P. Marie, o které legenda vypráví, že ji templáři našli v koruně stromu, pokáceného pro stavbu hradu.

Další cesta vedla vesnicemi pamatujícími ještě římské doby ? míjeli jsme ruiny ?Castrum Bergidum?, kdysi hlavního města Astorie. Od něho se odvozuje i jméno celého regionu ?El Bierzo?.

Už Aimeric Picaud v průvodci z 12 stol. opěvoval zdejší víno. O tom jak chutnalo Vám povím zítra. Ještě jednou zdravím z Villafranca.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.