O. Cantalamessa kázal o blahoslavenství tvůrců pokoje

22.12.2006 

Tématem druhého a posledního adventního kázání, které tradičně papežský kazatel O.Raniero Cantalamessa připravuje pro Svatého otce a jeho nejbližší spolupracovníky z římské kurie, bylo Blahoslavenství tvůrců pokoje.

Vánoční kontext sedmého blahoslavenství uvedl o.Cantalamessa citací sv.Lva Velikého Natalis Domini natalis est pacis. ?Vánoce jsou narozeniny pokoje?, načež analyzoval termín eirenopoioi , tedy tvůrci pokoje. Poznamenal přitom, že toto blahoslavenství je jediné, které ve spojitosti s blahoslavenou ctností (chudoby,tichosti,čistoty srdce,milosrdenství,atd.) neklade důraz na bytí, nýbrž na konání či vytváření.

?Výraz ?tvůrci pokoje? to není synonymum mírných, tedy klidných a tichých, kteří se vyhýbají možným sporům (ti jsou blahoslaveni blahoslavenstvím tichých), ale není to ani synonymum pacifistů, míníme-li jimi ty, kteří se staví proti válce (a častěji spíše proti jedné z válčících stran!), aniž by cokoli dělali pro smíření mezi nimi. Nejsprávnější význam je tedy - smiřitelé.?

O.Cantalamessa pak poukázal na to, že toto blahoslavenství lze považovat za výsostně vlastní právě římské církvi a jejímu biskupovi, neboť jednou z nejcennějších služeb, které papežství poskytuje křesťanstvu, bylo vždycky prosazování pokoje mezi různými církvemi, a v jistých dobách i mezi křesťanskými panovníky. První apoštolský list papeže Klementa z roku 96, který je adresován tehdy nesvorností soužené církvi v Korintu, je toho historickým dokladem.

Pokoj mezi náboženstvími, pak papežský kazatel ilustroval příkladem ze současnosti, tj. na diskutované tendenci odstraňovat, často pod záminkou šetření citů stoupenců jiných náboženství, Vánoční symboly a přání, jak se to projevuje v Evropě. Citoval přitom dopis jistého italského občana muslimského vyznání jednomu italskému deníku, ve kterém dotyčný píše, že ?muslim není tím, kdo nevěří v zázračné Ježíšovo narození?. O.Cantalamessa pak poukázal na křesťany, kteří ? jak řekl ? ?chtějí z Vánoc dělat zimní svátky, obydlené pouze soby a medvíďaty? a jako příklad citoval světský manifest tohoto pacifismu píseň Johna Lennona Imagine (Představ si), ve které ?jeden z velkých idolů lehké moderní hudby, podmanivou melodií? zpívá o světě bez ráje a bez pekla, bez vlasti a bez náboženství. Takový svět ? uzavírá o.Cantalamessa ? by byl tím nejchudším a nejhorším světem, který je možno si představit, protože by nakonec vedl jen k nudě a agresivitě.

?My věřící se však nemůžeme nechat svést záští a hádkami ani proti sekularizovanému světu. Vedle dialogu a pokoje mezi náboženstvími je tak kladen další jiný cíl pro tvůrce pokoje: pokoj mezi věřícími a nevěřícími, mezi osobami nábožensky založenými a sekularizovaným světem, který je k náboženství lhostejný či nepřátelsky naladěný.

Hlavní zkouškou bude podat důvody o naší naději s rozhodností, ale také ? jak vybízí list Petrův a jak v tom jde příkladem jeho současný nástupce ? ?s jemností a skromností? (1 Petr 3,15-16). Skromnost tady neznamená ?mít ohled? čili skrývat Ježíše, aby to nevzbudilo reakce. Znamená to respektovat niternost, kterou zná pouze Bůh a kterou nikdo nesmí znásilňovat nebo nutit k proměně. Neznamená to dávat Ježíše do závorky, ale ukázat Ježíše a evangelium svým životem.?

O. Cantalamessa pak končil řečnickou otázkou: Jak se odvděčit za nekonečný dar, který Bůh Otec daroval světu v svém Jednorozeném Synu? A rozvedl ji poukazem na nedopatření, kterému je třeba se zvláště o Vánocích vyhnout, totiž recyklaci vánočního dárku, který je omylem znovu věnován právě tomu, kdo jej předtím sám daroval.

?Nuže, vůči Bohu nemůžeme celý čas dělat nic jiného než dopouštět se právě tohoto přehmatu! Jediným možným díkůvzdáním je Eucharistie: znovu Mu nabídnout Ježíše jeho Syna, který se stal naším bratrem. A jaký dar dáme Ježíšovi? Jeden z textů východní vánoční liturgie říká: ?Co Ti můžeme dát, ó Kriste, aby ses stal na zemi člověkem? Každé stvoření Ti dává znamení své vděčnosti: andělé svými písněmi, nebesa svými hvězdami, země jeskyní, pustina jesličkami. My Ti však nabízíme panenskou Matku!?

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.