Rádio Vaticana

Italský prezident navštívil Benedikta XVI.

20.11.2006

?Náboženská svoboda nevydává v nebezpečí zájmy státu? ? podtrhnul Benedikt XVI. ve svém audienčním projevu před Italským prezidentem Giorgio Napolitanem, který poprvé od svého zvolení 10. března t.r. navštívil Vatikán. Oba také potvrdili důležitost spolupráce státu a církve pro dobro italské společnosti. Setkání ukázalo výjimečnost svazku, který spojuje Itálii a Petrova nástupce. Prezident Itálie spolu s manželkou Clio a doprovodem navštívil také státního sekretáře kard. Bertoneho. Benedikt XVI. zdůraznil, že ?náboženská svoboda nevydává v nebezpečí zájmy státu a žádal rovnost práv pro věřící laiky, kteří se nasazují pro blaho společnosti. Prezident Napolitano ocenil sociální a veřejnou dimenzi náboženského faktoru. Oba dva pak znovu potvrdili důležitost spolupráce mezi Církví a státem pro celkové dobro člověka.

Na nádvoří svatého Damase, kde se začínají oficiální návštěvy státníků v apoštolském paláci ve Vatikáně, se dnes dopoledne rozezněla italská hymna. Návštěva, která trvala asi dvě hodiny měla několik kulminačních bodů: nejprve to byl soukromý asi 25 minut trvající rozhovor a po něm promluvy Benedikta XVI. a prezidenta Napolitana. Papež Benedikt XVI. hned na počátku své promluvy zdůraznil svou vděčnost italskému lidu, který jej ? jak řekl ? ?od počátku vroucně a nadšeně? podporuje v jeho poslání Petrova nástupce. Italskému národu věnoval své přání:

?Kéž italský národ kráčí vpřed cestou autentického pokroku a dále nabízí mezinárodnímu společenství svůj cenný příspěvek stálým prosazováním oněch lidských a křesťanských hodnot, které tvoří podstatu jeho dějin, jeho kultury, jeho myšlenkového, uměleckého a právnického odkazu a které dosud jsou základem jeho existence a nasazení jeho občanů.?

V tomto úsilí, ujistil papež, ?jistě nebude chybět věrný a velkodušný přínos katolické Církve prostřednictvím učení jejich biskupů?, s nimiž se zanedlouho setká v rámci návštěvy ad limina. Benedikt XVI. pak citací koncilní konstituce Gaudium et spes zdůraznil, že politické společenství a Církev přestože jsou ?každý ve své oblasti jeden na druhém nezávislí a autonomní? stojí ve službách ?osobnímu i společenskému povolání člověka?.

?Církev a stát, třebaže zcela odděleně, jsou oba podle svého vlastního poslání a s vlastními prostředky a cíli povoláni sloužit člověku, který je zároveň příjemcem i účastníkem spasitelského poslání Církve a občanem státu. Je to člověk, ve kterém se tato dvě společenství setkávají a spolupracují na lepším prosazování celkového dobra.?

Toto pojetí, pokračoval pak, inspirovalo také Dohodu, která vnáší určité změny do Lateránských smluv, a přineslo tak důraz na náboženskou dimenzi osoby, kterou je podle učení 2. vatikánského koncilu třeba respektovat a podporovat lidskou autoritou. Z druhé strany ? podotknul dále Benedikt XVI. ? nelze toto právo považovat za zaručené jenom tím, že ?není činěno násilí nebo se nezasahuje do osobního přesvědčení?. Náboženská svoboda ? prohlásil ? ?je právem nejenom jednotlivce, ale také rodiny, náboženských uskupení a samotné Církve?, a proto musí občanská moc vytvořit ?podmínky příznivé k rozvoji náboženského života? a to v samotném zájmu společnosti.

?Svoboda, kterou Církev a křesťané požadují, nevydává v nebezpečí zájmy státu nebo jiných sociálních skupin a nesměřuje k autoritářské nadřazenosti nad nimi, ale je spíše podmínkou toho, ? jak jsem řekl během nedávného Katolického národního kongresu ve Veroně ? aby bylo možné vykonávat onu cennou službu, kterou Církev nabízí Itálii a každé zemi, v níž je přítomna.?

Takováto služba společnosti ? řekl dále Benedikt XVI. ? se vyjadřuje vzhledem k její občanské a politické oblasti, takže Církev, ačkoli není a nechce být politickým činitelem, nicméně má ?hluboký zájem na dobru politického společenství?, a podtrhnul pak roli věřících laiků:

?Tento specifický příspěvek poskytují hlavně věřící laici, kteří jednají s plnou odpovědností a kteří se s využitím práva účastnit se veřejného života, jež jim přísluší stejně jako všem občanům, spolu s ostatními členy společnosti snaží ?budovat ve společnosti spravedlivý řád?.

Papež dodal, že když se věřící snaží čelit velkým aktuálním výzvám jako jsou války, terorismus, hlad, chudoba, ale také ochrana lidského života ve všech jeho fázích, ?nejednají ve svém zvláštním zájmu nebo ve jménu principů, které vnímají pouze ti, co vyznávají určité náboženské krédo?, ale jednají ?podle zásad demokratického soužití ku prospěchu celé společnosti a ve jménu hodnot, které může sdílet každá osoba správného cítění, hodnot, které jsou z větší části vyhlášené italskou ústavou? ? zdůraznil Benedikt XVI.

Ve své promluvě k Benediktu XVI. pak italský prezident Napolitano, řekl, že ?při této slavnostní příležitosti s velkým osobním dojetím, jménem státu a italského lidu, vzdává čest za onu cennou službu, kterou svým vysokým posláním v univerzální Církvi národu poskytuje?. Italský prezident dále vyzdvihl harmonii ve vztazích státu a Církve pro blaho italské společnosti:

?Hluboce věřím v důležitost této spolupráce s pohledem na tradici blízkosti, pomoci a solidarity s potřebnými a trpícími, která je Církvi vlastní ? a v tom také Charitě, katolickému volontariátu a farnostem - a také s pohledem na společné výchovné poslání zvláště tam, kde bylo zraněno a oslabeno tkanivo sociální soudržnosti, smysl institucí a zákonnosti, občanské mravy, morální řád. Známe a ceníme si v širším slova smyslu také sociální a veřejné dimenze náboženského faktoru.?

Prezident Napolitano se pak společně s ministrem zahraničí Massimo D´Alemou a v doprovodu státního sekretáře kard. Bertoneho a sekretáře pro vztahy se státy Mons. Mambertiho odebrali do vatikánského sálu Regia, kde se setkali se členy diplomatického sboru velvyslanců akreditovaných u Svatého stolce.
Italský prezident pak ještě navštívil vatikánskou baziliku, kde se krátce zdržel u hrobu apoštola Petra.

Milan Glaser