13.11.2006 

Evropská unie vyzvala minulý týden Turecko k provedení potřebných legislativních změn, které jsou podmínkou jeho vstupu EU. Jednou z tureckých reakcí na tuto pobídku je zákon, který přijal v těchto dnech turecký parlament, a který má umožnit náboženským menšinám vlastnit nemovitosti. Další reakcí je nedávno zveřejněný úmysl vlády novelizovat taktéž Evropskou unií kritizovaný článek 301 Trestního zákoníku Turecké republiky, který umožňuje postihnout každého kdo ?otevřeně znevažuje? tzv. ?tureckost?. Tento článek umožňuje nesmírně širokou interpretaci, podle níž může být odsouzen už ten, kdo jen kritizuje chod či rozhodnutí jakékoli turecké instituce. Podle tohoto zákona hrozí trest od 6 měsíců do 3 let např. dvěma tureckým občanům Turan Topal e Hakan Tasan, kteří konvertovali na křesťanství evangelikálního vyznání. Soud s nimi proběhne 23.listopadu, tedy jen pět dní před příjezdem Benedikta XVI., a pokud budou odsouzeni budou v pořadí 98. a 99. tureckým občanem, kteří byli odsouzeni během 16 měsíců existence tohoto článku tureckého trestního zákoníku.

Problém práv náboženských menšin se v praxi vztahuje na několik křesťanských vyznání, jimž je upírán statut právnických osob, takže nemohou vlastnit žádnou nemovitost, včetně kostelů. Patrně nejkřiklavějším případem této situace je ekumenický patriarchát v Konstantinopoli, totiž historické sídlo prvního mezi pravoslavnými patriarcháty. Tento malý komplex budov je vlastnictvím kláštera sv. Jiří, který však nemůže vlastnit nemovitosti, takže pravým vlastníkem je ?podle zákona? svatý Jiří. Jeho existence je tak vystavena libovůli tureckého státu, protože jej může fakticky kdokoliv konfiskovat, aniž by měl konstantinopolský patriarcha jakoukoli možnost zabránit tomu soudní cestou.

Nově přijatá zákonná norma má nyní umožnit, aby náboženské menšiny vytvářely nadace, které se mohou stát vlastníky nemovitostí. Podle agentury Asia News s odvoláním na zdroje blízké ekumenickému patriarchátu však ani tento nový zákon nebude dostačující. Za prvé proto, že se nepředpokládá možnost restituce toho, co bylo jednotlivým náboženským uskupením, ať už z jakýchkoli důvodů, již dříve zabaveno, a také proto, že i nadále trvá tzv. ?reciprocita v zacházení?, to znamená, že s osobami, které mají tureckou národnost, ale patří k ?latinské? nebo ?řecké? náboženské menšině, je zacházeno stejným způsobem, jaký je v zemi té které náboženské menšiny aplikován na osoby turecké národnosti. A jako se tedy turecký občan bez německé státní příslušnosti nemůže stát představitelem německé státní instituce, nemůže být např. ekumenickým patriarchou nikdo, kdo nemá tureckou státní příslušnost.

Kromě snah státního aparátu přizpůsobit legislativu standardům EU však došlo k dalšímu pohybu v řadách samotných obyvatel Turecka. Téměř polovina Turků je totiž proti vstupu do Evropské unie a přes dvě třetiny chtějí aby se přerušila jednání s Bruselem, jestliže Evropská unie bude nadále naléhat na otevření tureckých přístavů a letišť pro Kypr. To jsou první turecké reakce, které vyplývají z průzkumu, provedeného včera večer po zveřejnění zprávy Evropské unie o jednání s tureckou vládou.

Zpráva EU má silně kritické tóny týkající se pokroku reforem v Turecku, jež se má přiblížit evropským standartním podmínkám a dává Ankaře termín do půli prosince ? kdy bude shromáždění Evropské rady ? aby se přizpůsobila požadavkům společenství ve věci obchodu s Kyprem, svobody projevu a náboženství, práv žen a odborů.

Včerejší průzkum, který přináší Turkisch Daily News ? prováděla International Research Organisation (USAK ). Podle sebraných údajů 45 % tureckého obyvatelstva se staví proti vstupu země do Evropského společenství. Zdá se, že je to důsledek nedůvěry vůči EU a rostoucích pochybností o dobré vůli připustit zemi půlměsíce do Evropy.

70 % dotazovaných pak zastává, aby jednání s EU bylo přerušeno, jestliže EU bude nadále naléhat na otevření vůči Kypru.

Průzkum, jak se zdá, dává za pravdu prvním reakcím turecké vlády. Předseda vlády Recep Tayyip Erdogan zastával stanovisko, že přístavy a letiště jeho země zůstanou uzavřeny kyperským dopravním prostředkům, jestliže EU nedodrží slib uvolnit evropská omezení cest a dopravy zboží do tzv. turecké republiky na Kypru, neboli do severní části ostrova Kypr, kterou uznává Ankara. Erdogan připustil, že by mohlo dojít k období stagnace vztahů s Evropou, ale nepřipouští možnost zastavení rozhovorů o přijetí, které započaly v říjnu 2005.

Milan Glaser

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.