3.11.2006
Sekularizovaná kultura se sklonem popírat Boží přítomnost v životě člověka, přináší úzkost a zoufalství. Na návštěvě Papežské gregoriánské univerzity o tom mluvil Benedikt XVI. Zdůraznil také, že konstruktivní mezináboženský dialog se musí vyhýbat dvojznačnostem a neoslabovat základní obsah křesťanské víry v Krista jako jediného Spasitele všech lidí.
Gregoriánská univerzita v Římě je nástupnickou institucí Římské koleje, kterou v roce 1551 založil sv. Ignác z Loyoly a zároveň je nejstarší v řadě papežských univerzit. Od začátku byla svěřena do rukou jezuitů ? a jak Benedikt XVI. několikrát zdůraznil ? Papež ji Ignácovým synům znovu svěřuje. Svatého otce přivítal na půdě Gregoriánské univerzity její rektor, P. Gianfranco Ghirlanda, spolu s prefektem Kongregace pro katolickou výchovu, kardinálem Grocholewskim a generálním představeným Tovaryšstva Ježíšova, o. Kolvenbachem. Ve své promluvě v krytém atriu univerzitní budovy Benedikt XVI. vzpomínal na osobní vazby k této škole:
?Zvlášť mile vzpomínám na období, kdy jsem byl roku 1972 jako profesor dogmatiky a dějin dogmatu na unvierzitě v Řeznu pozván tehdejším rektorem, Hervé Carrierem S. J., abych vedl kurs pro studenty dogmatické teologie. Přednášel jsem tehdy o eucharistii. Se stejnou důvěrností jako tehdy, vám říkám, drazí profesoři a studenti, že námaha studia a vyučování - má-li mít smysl ve vztahu k Božímu království - musí být podpírána teologálními ctnostmi. Bezprostředním předmětem teologické vědy v jejích různých oborech je totiž sám Bůh, který se zjevil v Ježíši Kristu, Bůh s lidskou tváří. I v kanonickém právu nebo v církevních dějinách, kde je bezprostředním předmětem Boží lid ve své viditelné a historické dimenzi, hlubší analýza předmětu vede ve víře ke kontemplaci tajemství vzkříšeného Krista. On je přítomen ve své církvi a vede ji na její pouti dějinami k eschatoligcké plnosti, k cíli, k němuž podpíráni nadějí kráčíme. Nestačí ovšem Boha znát. Kdo se s ním chce skutečně setkat, musí Jej také milovat. Poznání se musí stávat láskou. Studium teologie, kanonického práva a církevních dějin není jen poznáváním pravd víry v jejich historickém podání a v praktickém uplatňování, ale je vždy také jejich poruzuměním ve víře, naději a lásce.?
Studiem na gregoriánské unvierzitě prošlo 16 římských papežů. Benedikt XVI. připomněl také některé další osobnosti, z oborů, které se dnes už na unvierzitě nepřednášejí, mezi nimi astronoma, profesora Cristofora Clavia, který v roce 1582 provedl reformu kalendáře, nazvanou ?gregoriánskou?, podle jejího iniciátora, papeže Řehoře XIII.
Papežská gregoriánská univerzita má v současné době šest fakult: teologie, kanonického práva, filosofie, církevních dějin a kulturních památek, misiologie a sociálních věd. Kromě toho na univerzitě existují instituty spirituality, psychologie, religionistiky, náboženských věd a několik center. Papežskou gregoriánskou univerzitu navštěvuje téměř tři tisíce studentů z více než 130 zemí světa.
Johana Bronková
Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.