Darwinův a Jákobův žebřík se vzájemně nevylučují

26.8.2006 

Vztah mezi vírou, rozumem a vědou byl hlavním tématem přednášky vídeňského arcibiskupa kardinála Christopha Schönborna, na meetingu v Rimini, pořádaném každoročně katolickým hnutím Comunione e liberazione. ?Po celá staletí?, říká kardinál Schönborn, ?bylo stvoření podáváno jako geneze, jako biblická historie?. S příchodem vědecké teze o biologické evoluci života vyvstala situace ostré konkurence: Darwinův evolucionismus se stává alternativou ke stvoření. Podle vídeňského arcibiskupa a kardinála se však ?Darwinův žebřík s tím Jákobovým nijak nevylučují, ba naopak Vzkříšení je cílovým bodem evoluce?. Proč se tedy moderní společnost tak vášnivě zajímá o nesnadnou vědeckou a kulturní diskusi mezi evolucionisty a kreacionisty? Kardinál Schönborn to vysvětluje redaktorovi vatikánského rozhlasu:

První důvod se týká zásadní otázky lidského života. Odkud pocházíme? Má náš život nějaký smysl, cíl, nějaký důvod nebo ne? Je-li všechno náhoda, život nemá smysl. Je to tedy otázka velice živá. Druhým je výzva přírodních věd, které už dvě nebo tři století vedou vítězné tažení. Mnozí si dnes uvědomují, že věda bez reflexe, bez metafyziky, bez hlubokých kořenů, bez etického tázání, je nebezpečná. Po 20. století, otázka atomové bomby, bioetiky.. všechny tyto otázky nelze řešit pouze vědecky, ale komplementárním pohledem, který ukazuje také meze a povinnosti vědy či spíše vědců.

Otče kardinále, proč vědecký svět preferuje prvek biologické evoluce při vysvětlování počátku života na zemi?

Myslím, že je to normální, když přírodní vědy hledají mechanické, materiální důvody, řetěz přirozených příčin, aby vysvětlili fenomény vývoje života a původu vesmíru. Právě toto je metoda vědy, tzn. připouštět pouze kritéria kvantity, kritéria rozměrů, čísel. Nebezpečné je myslet si, že v tom spočívá všechno. Toto je pouze jedna část reality, ale nikoli její celek.

Mohou spolu z církevního hlediska koexistovat stvoření a evoluce?

Řekl bych nejprve všeobecně, že každá pravda je doma v Církvi, ve víře, protože víra a pravda, realita, nemohou být proti sobě. Avšak, ne všechny interpretace evoluce, vzniku světa, života, člověka jsou slučitelné s vírou. Čistě materialistické vysvětlení není slučitelné s vírou, ale lze se také ptát, zda je slučitelné s vědou, protože z hlediska vědy samotné se zůstává na úrovni materiálních příčin. Říká-li nějaký vědec, že to je celá realita, musíme říci, že to není pravda, protože realita je širší než materiální příčiny a říká-li někdo, že materiální příčiny jsou vším, nedělá exaktní vědu, ale dělá filosofii, náboženství nebo negaci náboženství. Musíme tedy rozlišovat mezi vědeckou teorií evoluce a ideologií evolucionismus, která chce vysvětlit všechno pouze materiálními příčinami.

Začátkem září se soukromě sejdete s papežem a s jeho bývalými studenty teologie v Castel Gandolfo, aby jste o těchto věcech diskutovali. Máme od Benedikta XVI. očekávat do budoucna nějakou písemnou reflexi na toto téma?

To říci nemohu, protože to je v jeho kompetenci, ale jistě si uvědomil a chtěl, aby pozvání k reflexi na toto téma nebylo uchováno v tajnosti. Důležité je, aby se vědělo, že Svatý otec přemýšlí o této tak důležité otázce. Budou-li se publikovat přednášky a konference z tohoto setkání, o tom rozhodne Svatý otec.

Rozhovor připravil Luca Collodi, překlad provedl Milan Glaser

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.