Cítíme se v pasti války, která není naše

21.7.2006 

Křesťané v Libanonu s vděčností přijali vyhlášení Dne modliteb a pokání za mír na Středním Východě, který Benedikt XVI. určil na tuto neděli, 23. července. Svatý otec už při modlitbě Anděl Páně vyzval k okamžitému uzavření příměří, k vytvoření humanitárních koridorů a k zahájení jednání o mírovém řešení konfliktu. Hovoří libanonský velvyslanec u Svatého Stolce, Naji Abi Assi:

?Jde o mimořádně důležité prohlášení. Jsme lidé, kteří věří v Boha a jeho dobrotu, věříme v lidskou solidaritu, která se uskutečňuje v modlitbě a považujeme za velmi důležité, aby naděje probouzela naše svědomí.?

Co očekává libanonská vláda od mezinárodního společenství?

?Libanonská vláda má jako prioritu uzavřít okamžité příměří, i kdyby to mělo být je humanitární příměří, které dovolí vytvořit koridor, aby mohla být trpícímu obyvatelstvu doručena humanitární pomoc. Smysl těchto požadavků najdeme také v prohlášení vydaném včera tiskovým střediskem Svatého Stolce ... vážíme si toho.?

Říká libanonský velvyslanec u Svatého Stolce Naji Abi Assi.
Počet osob, které jsou v Libanonu odkázány na humanitární pomoc stále narůstá. Maronický arcibiskup z Byblos, Béchara Raï, odhaduje počet uprchlíků na půl milionu:

?Všichni jsme nyní připraveni pomáhat těmto uprchlíkům, humanitární organizace i farnosti. Budeme ale samozřejmě potřebovat pomoc ze strany mezinárodních organizací. Bohužel v této chvíli jsou všechny silnice zablokované a není jasné, jak tato pomoc dorazí.?

V jižní části Libanonu jsou některé oblasti zcela odtržené od světa, právě tam je potřeba co nejrychleji doručit jídlo, léky, vodu a na některých místech chybí i chleba. Z Berjrútu o tom telefonuje mluvčí výboru Mezinárodního červeného kříže v Libanonu, Hichan Hassan:

?Včera byla v Ženevě uvolněna velká suma na pomoc v Libanonu, z toho velkou částí bude disponovat Libanonský červený kříž. Nyní se soustředíme na řešení problémů přístupu do jižních oblastí Libanonu, kde jsou některé vesnice naprosto izolované.
Mnoho lidí potřebuje jídlo, vodu a léky. Nemocnicím chybí krev a lékařské potřeby.?

A poslechněme si ještě jedno svědectví z Libanonu. Jaké otázky si kladou běžní obyvatelé? Odpovídá otec Jean Azzam, kněz a profesor biblistiky:

?Lidé mají strach z toho, že není vůbec zřejmé jak tohle všechno skončí. My Libanonci se cítíme jako v pasti, uvězněni válkou, která není naše. Jde o válku mezi regiony, která se už víc než 30 let odehrává na libanonské půdě.?

Johana Bronková

Copyright © 2003-2022 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.