Promarněný život?

5.4.2006 

Vidím naléhavou potřebu změnit svůj život. Bůh mi dává jasné vědomí, že jsem pro nedostatek rozvahy a moudrosti ve vedení svého života promarnil mnoho jeho milosti...

Dnes je mi 85 let a cítím, že jsem promarnil život. Nemám ani skvělé teologické nebo biblické vzdělání, ani duchovní moudrost, ani ctnost získanou důslednou askezí...

Po lidské stránce je to promarněný život. Ale Bůh nemá rád takové myšlenky. Musím se ptát, z jakého hlediska je můj život promarněný? Protože jsme měl možnost získat skvělou teologickou formaci a nevyužil jsem ji? To znamená, že lituji toho, že jsem nedosáhl jisté velikosti, vždyť nejsem ničím a celý můj život směřuje ke kenozi, tak tedy o co mi jde? Samozřejmě, jde o ztrátu jistých lidských hodnot, ceněných lidmi a dokonce i církví, ale získání takových hodnot by mohlo zvětšit mou pýchu ? a pravděpodobně by ji zvětšilo. Jak se k tomu tedy stavět?

Spíše bychom měli považovat života za promarněný, protože jsme často uráželi Boha. Ale byl snad nějaký život promarněnější než život lotra, který měl za několik okamžiků jako lotr zemřít a nemohl spoléhat na čas pokání? A přece jeho život byl Božím úspěchem, velkým potvrzením Krista a Jeho vykoupení.
Nemluvme tedy příliš snadno o promarněném životu, zvláště, když ještě trvá.

Piotr Rostworowski

Copyright © 2003-2019 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.