Rádio Vaticana

Poslušnost Syna člověka je skálou naší spásy

31.3.2006

V kapli Redemptoris mater dnes dopoledne pronesl druhou postní meditaci kazatel papežského domu, pater Raniero Cantalamessa.
Východiskem promluvy františkána, otce Cantalamessy, byly úryvky týkající se poslušnosti: ?Kristus byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži.? (Fil 2,8) a ?Ačkoli to byl Syn Boží, naučil se svým utrpením poslušnosti? (Žid 5,8). Podle kazatele papežského domu se právě pojem poslušnost jeví jako klíč k četbě celého popisu pašijových událostí, které z něj přijímají smysl a hodnotu.

Křesťan nemůže být pohoršen faktem, že Otec posílá Syna na smrt, není to smrt samotná, která hraje největší roli, ale ?poslušnost až k smrti.? Zatímco oběť je pouze prostředkem, poslušnost je cílem, hodnotou, k níž utrpení vede. Pašije jsou tak zkouškou, důkazem a rozměrem Ježíšovy poslušnosti.
Otec Cantalamessa potom podrobně dokumentoval rozměr poslušnosti v celém Ježíšově životě a v další části se věnoval teologickému výkladu spojení poslušnosti s božstvím v Kristově osobě.

?Bůh byl poslušný lidským způsobem. Nyní můžeme pochopit univerzální sílu spásy, která spočívá v Ježíšově fiat: to je lidským projevem Boha, je to božsko-lidský skutek. Toto fiat je opravdu, použijeme-li slov žalmu, skálou naší spásy (Ž 95,1).?

Tím, kdo je ?živou ikonou poslušnosti?, je Panna Maria. Její poslušnost je opakem neposlušnosti, kterou se provinila Eva, proto ji teologové nazývají novou Evou vedle nového Adama, Krista.

V závěru se pak Raniero Cantalamessa věnoval uplatnění poslušnosti Bohu v křesťanském životě. Proč je tolik důležité poslouchat Boha? Jistě ne proto, že by Bůh chtěl omezovat naši svobodu. ?Je to důležité, protože v poslušnosti plníme vůli Boží, chceme stejné věci, jaké chce On a tak můžeme plně uskutečňovat naše původní povolání, být k Jeho obrazu a podobnosti. Dante Alighieri to vyjádřil krásným veršem: ?V jeho vůli je náš pokoj,? uzavřel svou postní meditaci pater Raniero Cantalamessa.

Petr Cekota