17.2.2006 

Úkoly a cíle vatikánské diplomacie představil včera v sídle římského sdružení ?Circolo di Roma? arcibiskup Giovanni Lajolo. Jako sekretář pro vztahy Svatého Stolce se státy je nejvyšším reprezentantem nejstarší diplomacie světa a plní funkce ?ministra zahraničních věcí?.

Arcibiskup Lajolo na prvním místě zdůraznil církevní charakter papežské diplomacie. Nunciové nereprezentují jen malý Vatikánský stát, který zaručuje autonomii a suverenitu Svatého Stolce. Z dějin totiž víme, že nunciatury fungovaly dále i po roce 1870 až do vytvoření Vatikánského státu, tedy v době, kdy žádný papežský stát neexistoval. Navíc právě v těchto 59-ti letech jejich počet vzrostl z 16-ti na 29. Jan XXIII. rozhodl, že všichni nunciové musí být biskupy a zdůraznil tak, že spojují Papeže s místními církvemi.

Mezi zvláštními úkoly vatikánské diplomacie jmenoval arcibiskup Lajolo proces smíření v oblastech konfliktů, zejména na Blízkém východě, v Africe nebo v Kosovu. Znepokojení budí také pokřivené pojetí rodiny, které se projevuje mimo jiné stavěním homosexuálních svazků na stejnou úroveň. Problémem také zůstávají interrupce. Právě odlišné názory na ?plánované rodičovství? vedly Svatý Stolec k rezignaci na symbolickou podporu UNICEFu, přestože Vatikán i nadále oceňuje některé jeho iniciativy pro skutečné dobro dětí.

Připomeňme, že Svatý Stolec udržuje plné diplomatické vztahy se 174 státy. K tomu je třeba připočítat zastoupení u Suverénního řádu maltézských rytířů a zvláštní mise při Ruské federaci a Organizaci pro osvobození Palestiny, diplomatické zastoupení má při dalších 101 státech a 15-ti mezinárodních organizacích. Ve vatikánských diplomatických službách pracuje 250 nunciů, pozorovatelů a dalších diplomatů celkem 50-ti národností.

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.