Rádio Vaticana

Třetí adventní promluva o ospravedlnění vírou

16.12.2005

Třetí adventní promluvu pronesl dnes v kapli Redemptoris Mater pro Svatého otce a jeho spolupracovníky kazatel papežského domu pater Raniero Cantalamessa. Téma promluvy znělo: Ospravedlněni vírou ? Víra v Krista u svatého Pavla. Víra je tím, co nás u sv.Pavla překvapuje svou pevností, stálostí a nezlomností, řekl v úvodu pater Canatlamessa, když zmínil větu z druhého listu Timoteovi: Vím, komu jsem uvěřil a jsem přesvědčen, že on má dost moci, aby mi ochránil to, co mi svěřil, až do onoho dne (2 Tim 1,12).

?Když jsem si tuto větu opakoval při mé první návštěvě Athén a Korintu, říkal jsem si: Kdybychom měli dnes jen kousek této Pavlovy víry, nenechali bychom se zneklidnit skutečností, že svět je dosud z velké části neevangelizovaný, nebo že dokonce odmítá jako areopagité, nechat se evangelizovat.?

Po dlouhá staletí rozdělovala katolíky a protestanty rozdílně chápaná nauka o ospravedlnění na základě víry. Koncil v Tridentu definoval, že ke spáse člověka je třeba osobní přístup, který není myslitelný bez dobrých skutků. Po dohodě mezi katolickou církví a světovou luteránskou Federací v roce 1999 zbývá ještě velký kus cesty, aby se společný pohled uvedl do praxe, aby nezůstala teologickou disputací, ale projevem živé víry. V tomto smyslu nám cestu ukazuje právě sv.Pavel ve svých textech. V listu Titovi hovoří sv.Pavel, že jsme ospravedlněni milostí Ježíše Krista (Tit 3,4-5), to znamená jeho dobrotou, láskou a milosrdenstvím. Právě tím Bůh ospravedlňuje člověka, dává mu tento velký dar a člověk jej může svobodně přijmout.

Ospravedlnění však vyžaduje obrácení. Ježíš říká: Boží království je blízko. Obraťte se a věřte evangeliu (Mk 1,15). Boží království je tím, co Pavel nazývá ?Boží spravedlnost?. Proto Kristus říká: Hledejte nejdříve Boží království a jeho spravedlnost (Mt 6,33). Cyril Alexandrijský nazývá Božím králostvím ?ospravedlnění prostřednictvím víry, očištění křtem a společenství Ducha".

?Obrátit se neznamená vrátit se zpět, ke staré smlouvě a zachovávání zákona, znamená spíše učinit krok kupředu, vstoupit do nové smlouvy, uchopit toto Království, které se ukázalo, vstoupit do něj. Vstoupit prostřednictvím víry.? Jak říká svatý Tomáš Akvinský: První obrácení se k Bohu znamená uvěřit. Proto tedy výzva: Obraťe se a věřte Evangeliu, věřte v Boží království a jeho spravedlnost.
Ospravedlnění vírou se tedy musí stát žitou zkušeností věřícího. Pro katolíky jsou takovou zkušeností svátosti, především svátost smíření.

V závěru své promluvy otec Cantalamessa opět citoval sv.Pavla: ?Nedbám na to, co je za mnou, ale ženu se k tomu, co je přede mnou.? (Fil 3,12-14) Znamená to nejen rozejít se s nedobrou minulostí, ale především odložení všech forem iluze o vlastní dokonalosti. Znamená to přiznat si spolu se sv.Františkem, že dosud jsem udělal málo nebo skoro nic. Je to výraz stálé potřeby po obrácení pro všechny, kdo již následují Krista a konají rozmanité služby v Církvi. Znamená to nejen opustit zlo, ale v jistém smyslu i opustit ?dobro?. To je, odpoutat se od všeho, co brání v dalším růstu ve víře ? Jsme služebníci neužiteční, udělali jsme, co jsme byli povinni udělat (Lk 17,10).

Petr Cekota