Rádio Vaticana

Benedikt XVI. přijal chaldejské biskupy

12.11.2005

Za službu naději pro celý irácký národ, nazval papež pastorační úsilí chaldejských biskupů. Setkal se s nimi v závěru jejich zvláštního synodu. Chaldejská církev je největší křesťanskou komunitou v Iráku. Benedikt XVI. se obrátil se slovy povzbuzení ke všem obyvatelům této země:

?Vedle projevů solidarity ? řekl papež ? vás ujišťuji také o své paměti v modlitbě. Ať vaše milovaná země navzdory současné obtížné situaci neztrácí ducha naděje. Kéž pokračuje cestou vedoucí ke smíření a pokoji.?

Svatý otec se zastavil u témat chaldejského synodu, který se zaměřil na revizi liturgických textů. Reforma si vyžádala mnoho let studií a ne vždy snadných rozhodování ? řekl Papež. Bylo to však období, ve kterém chaldejská církev mohla prohloubit rozvažování nad velkým darem Eucharistie. Druhým tématem synodu bylo partikulární právo této církve.

Chaldejská patriarchální církev
Chaldejská patriarchální církev vznikla z potomků nestoriánů, tedy z asyrské církve Východu. Od 13. stol. v ní působili katoličtí misionáři, což vedlo ke konverzím jak skupin věřících, tak hierarchie. Kyperská komunita tzv. nestoriánů se vrátila do katolické církve v r. 1340, což potvrdila i na koncilu ve Florencii v r. 1445, později ale tato komunita zanikla. Na území Iráku, Iránu a Turecka byla funkce patriarchy od r. 1450 dědičná (ze strýce na synovce), což ale vedlo k častým rozporům. Na konci 18. století se ke katolické církvi v Mossulu přihlásil nestoriánský katolikos Eliáš XII. Denha, což jen zkomplikovalo situaci v hierarchickém uspořádání chaldejské církve. Na přelomu 18. a 19. stol. tak v podstatě existovaly dvě linie katolického patriarchátu: patriarcha v Diarbekiru v dnešním Turecku, a v Mossulu v dnešním Iráku. Po smrti patriarchy v Diarbekiru papež Pius VIII. přičlenil Diarbekir k Mossulu a v r. 1830 potvrdil mossulského patriarchu v úřadu. Mimo jednotu s Římem je jen malá část bývalých nestoriánů, kteří tvoří Asyrskou církev Východu. Patriarcha sídlí v Bagdádu a má titul patriarcha Babylonensis Chaldeorum. Chaldejci představují v mohamedánském Iráku společensky významnou národnostně-náboženskou menšinu.

Synoda biskupů patriarchální církve
Tato synoda je nejvyšším orgánem patriarchální církve. Jejími členy jsou všichni biskupové patriarchální církve a jedině oni mají také rozhodující hlas (partikulární právo ho ale může odejmout eparchiálním biskupům, kteří jsou mimo území patriarchální církve, a titulárním biskupům). Tito biskupové mají také vážnou povinnost se účastnit této synody, této povinnosti jsou však zproštěni emeritní biskupové. Synodu je nutno svolat vždy, kdy je to nutné, dále když to žádá aspoň třetina jejich členů, nebo to uzná za vhodné patriarcha (se souhlasem stálé synody). Synodu svolává patriarcha. Synoda se musí konat aspoň jednou ročně, pokud partikulární právo nestanoví častější frekvenci. Synoda biskupů je usnášeníschopná, když je přítomna většina biskupů s povinnou účastí (tedy bez emeritních biskupů). Při volební synodě, tj. při volbě patriarchy, biskupů či metropolitů patriarchální církve, je potřeba dvoutřetinové účasti. Pro území mimo patriarchální církev nejsou biskupové voleni přímo, ale jsou zvoleni tři kandidáti, z nichž jmenuje biskupa osobně papež.
Synoda biskupů patriarchální církve je také jediným zákonodárcem v patriarchální církvi. Patriarchovi přísluší jen vyhlášení zákonů. Zákony nevyžadují uznání Svatého stolce, ale platí okamžikem vyhlášení. Zákony je pouze nutno papeži zaslat.
Synoda biskupů patriarchální církve je konečně i nejvyšším tribunálem uvnitř území patriarchální církve.
Synodu biskupů patriarchální církve nesmíme zaměňovat s latinskými biskupskými konferencemi. Jediná věc, která je spojuje se synodou biskupů patriarchální církve, je, že se skládají z biskupů. Jinak jsou už jen odlišnosti:

? synoda biskupů patriarchální církve má tradici starší víc než 16. století; biskupské konference byly naproti tomu vytvořeny nedávno;
? biskupské konference jsou specifickou institucí latinské církve a svou strukturou a činností se nemohou porovnávat se synodou biskupů;
? biskupské konference mají jen výjimečně zákonodárnou moc a jejich zákony nabudou účinnosti až po přezkoumání Apoštolským stolcem. Jsou spíše pastorační institucí.
? biskupským konferencím odpovídají na Východě jedině shromáždění hierarchů různých církví sui iuris.

Připravil ICLic. Jiří Dvořáček

Johana Bronková