Rádio Vaticana

Kolokvium Unesca o kultuře, náboženství a svobodě

2.6.2005

Každý člověk má právo na výchovu a kulturu. To zdůrazňuje Benedikt XVI. v listu adresovaném kardinálu Jean-Louis Tauranovi, který byl dnes hlavním řečníkem na kolokviu UNESCA v Paříži o ?kultuře, náboženství a svobodě?. Byla to připomínka 25. výročí historické návštěvy Jana Pavla II. v UNESCO. Náš zvláštní dopisovatel Alessandro Gisotti hlásí:

Mobilizovat energie inteligence, aby bylo zvláště v nejchudších zemích zaručeno právo na výchovu a kulturu. To je přání Benedikta XVI., který připomíná mimořádný příklad Jana Pavla II. ve prospěch člověka jeho základní důstojnosti, zdroji nezcizitelných práv. Ve světě, který je stále více podroben požadavkům globalizace ? stojí v papežském listu, církev bude poskytovat hlásáním evangelia svůj přínos lidskému společenství, tímže bude silně zdůrazňovat spojení mezi každým člověkem a Stvořitelem. Tento úkol zahrnuje obranu důstojnosti lidské bytosti, od početí po jeho přirozenou smrt. Církev, znovu zdůrazňuje Benedikt XVI., opět vyjadřuje svou důvěru intelektuálům nasazeným ve strhující výzvě hledání pravdy. Katolická církev bude i nadále mobilizovat všechny své síly, jež jsou především duchovní povahy, aby přispívala k dobru člověka ve všech dimenzích jeho bytí.

UNESCO si tedy připomíná památnou návštěvu Jana Pavla II. před 25 léty:

Svým proslovem ? řekl papež Wojtyla - se budu snažit přinést svůj skromný kámen ke stavbě UNESCA.

Toto předsevzetí se plně podařilo, takže mnozí považují onen proslov téměř za druhý ustavující akt UNESCA. Ohniskem jeho proslovu byl člověk a respektování jeho práv. Ještě dnes zaznívají v celé síle slova, kterými se Jan Pavel II. při té příležitosti obrátil k zástupcům národů:

Ano. Budoucnost člověka závisí na kultuře! Ano, mír světa závisí na primátu ducha. Ano, mírová budoucnost světa závisí na lásce.

Byla to ohnivá výzva. O trvalejším dědictví zanechaném Janem Pavlem II. UNESCU a světu kultury hovoří mons Francesco Follo, stálý pozorovatel Svatého stolce u UNESCA a promotor dnešního kolokvia:

F: Není to ani tak nějaká teorie o kultuře jako svědectví. A tedy papež je daroval nejen UNESCU, jak se má vydávat svědectví ve prospěch člověka. Připomínal všechny jeho rozměry, které je nutno mít na paměti, tedy nejen hmotné nýbrž i duchovní?.

Ot: Při té příležitosti Jan Pavel II. také varoval před nebezpečím pro člověka, jež vyplývá z užívání vědy pro nemorální cíle. Ta slova jsou i po 25 letech mimořádně aktuální...

F: Jistě, a dokázal, že etika, která nemá základ ve vyšších odkazech, tedy v Bohu je koneckonců křehká. My mluvíme jako křesťané, ale také jako filozofové přirozeného zákona, ovšem příroda vždycky předpokládá Stvořitele.

Ot: Jan Pavel II. během svého pontifikátu vždy podtrhoval, že kultura je nástroj na podporu míru, dialogu a pochopení mezi národy. Lze říci, že zanechal tuto výzvu všem bez rozdílu náboženského vyznání?

F: Je to výzva a byla také přijata. Podle mne, jedním z úkolů, který Svatý stolec plní také skrze mimořádné pozorovatele je právě tento: být přítomen a pomáhat jménem církve při hledání pravdy. Kristus řekl: ?Pravda vás osvobodí?, Současná společnost to mnohokrát pozměnila na ?svoboda vás učiní pravdivými?. Papež připomenul Kristovo učení v jeho ryzosti a tedy znovu předložil etické odkazy.

Ot: Benedikt XVI. je člověkem velké kultury, Jak byla v UNESCU přijata volba kardinála Ratzingera na Petrův stolec?

F: Když byl tento papež zvolen všichni uznávali jeho velkou intelektuální sílu, ba víc, v těch chvílích právě zasedala výkonná rada UNESCA a president na počátku valného zasedání přečetl blahopřejné prohlášení a ocenění Benedikta XVI.

Josef Koláček