9.5.2005 

Osobní a lidský pohled na papeže, který změnil dějiny posledních desetiletí ? v tom duchu uspořádala včera nadace sv. Anselma na Mezinárodním knižním veletrhu v Turínu sympózium, které nám přiblíží Fabrizio Accatino:

?Kolem kulatého stolu zazněla svědectví těch, kdo papeže Wojtylu z různých důvodů znali a navštěvovali. Přijel Aura Miguel, z portugalského Rádia Renacenca, který doprovázel Jana Pavla II. na více než 50-ti zahraničních cestách. Za všechny připomněl návštěvu v Kazachstánu po 11. září 2001, v době, kdy na blízký Afghánistán doslova pršely bomby. Byli tam dále dva italští vatikanisti, Luigi Accattoli z Corriere della Sera a Luigi Geninazzi z Avvenire. Připomínali, že papež nikdy nezapomněl, že je Polák a do posledního okamžiku nechal promlouvat svou slovanskou duši. Nechyběl ani Krzysztof Zanussi, 66-ti letý režisér, který mnohokrát ? lidsky i umělecky ? zkřížil cestu knězi z Wadowic. V roce 1987 natočil jeho biografii, a filmově zpracoval také divadelní hru Karola Wojtyly ?Bratr našeho Boha?. Poslechněme si jednu jeho vzpomínku:

?Vzpomínám si na něho z doby, kdy už byl velmi slabý a zároveň plný nadšení, když viděl, jak před ním tančí mladí lidé. Bylo v tom cosi víc. Už tehdy byl ve vzduchu stín smrti, byl to leden roku 2004. A v něm zůstávala obrovská radost ze života, radost, která vychází z víry. Žádný jiný motiv k této radosti nebyl. Stáří je obvykle smutné. Jeho stáří ale bylo vždycky plné naděje. To je pro mě jeho poslední a velmi důležité poselství.?

Johana Bronková

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.